Nutnost zmn

Nmeck kancl Gerhard Schrder pouze konstatovalskutenost, kdy prohlsil na leton vron konferenci o bezpenosti, kterse konala v noru v Mnichov, e NATO ji nen hlavnm mstem, kdetransatlantit partnei projednvaj a koordinuj strategick koncepce.Nejvce znepokojujc na tchto slovech vak je fakt, e jin mstoneexistuje. Dvodem pro Gerhard Schrder chtl zdraznit neutenousituaci Aliance je skutenost, e dlm poslnm NATO je budovatkonsenzus mezi Evropou a Severn Amerikou na seku bezpenosti, adomnv se, e by NATO mlo fungovat lpe. Schrder navrhl vytvoen radyna vysok rovni poven projednnm zlepen transatlantickch vztah zaelem, mezi jinm, obnoven strategickho dialogu uvnit Aliance. Dosaentohoto cle se vak NATO mus pizpsobit.

Aliance nen pochopiteln jedinou mezinrodn instituc, kter se muspizpsobit dnenmu promnlivmu a sloitmu bezpenostnmu prosted. Stejnoumrou k reformm mus vak bt ochotna i Evropsk unie i OSN, chtj-li jts dobou a podlet se na budovn stabilnjho svta. Nen to poprv, kdy seNATO octlo v podobn situaci.

I kdy byla asto a po dlouh lta rznmi kritiky a oponenty odepisovnajako bezvznamn a skomrajc instituce, Aliance se pizpsobila novmkolm zcela specilnm zpsobem. A zmny nejsou nikdy bezbolestn. Veskutenosti byl tento proces vcemn charakterizovn frustrac,neshodami a rozvleklmi konzultacemi a Aliance se obas zdla bt speohniskem zkulisnch boj ne instituc budujc konsenzus. Bez ohledu nanevraivost diskus vedoucch k zvrenmu kompromisu byla tato adaptacepro dal spn rozvoj NATO a udren stability rozhodujc. Krom toho jeNATO dnes v procesu extrmn dynamick vojensk transformace. Pro setedy Aliance jev natolik rozdlena politicky?

Porozumt zpsobu, jakm se NATO pizpsob, vyaduje analzu dynamismuskrytho v soudrnosti spojenc. V situacch mncch bezpenostn prostedjsou problmy, jako spolen reakce na hrozby, zjem na zachovn americkptomnosti v Evrop nebo spolen hodnoty, nevyhnuteln provovny. Takovsituace nastala napklad v roce 1960, kdy se USA staly poprv ve svhistorii zraniteln v dsledku hrozby sovtskch mezikontinentlnchzench stel. Tenkrt Aliance reagovala zmnou sv strategick doktrny, zmasivnch odvetnch opaten na flexibiln reakci, a v souladu sHarmelovou zprvou z roku 1967 novou koncepc prostedk zastraovnm auvolovnm napt.

V tomto smyslu se pizpsobovn vztahuje nejen na prostedky Aliance,ale rovn na zmry NATO jako celku a na zsady kooperace. Nov,netradin hrozby, kter se vynoily od konce studen vlky, jsou zdrojemneshod mezi spojenci pi urovn dimenze chpn tchto hrozeb. Souasn vakreakce na tato nebezpe vyadovala vt otevenost a prunost vestrategickm plnovn v zjmu pipravit Alianci na rozmanitj a obshlejadu kol.

Celosvtov hrozby

Souasn celosvtov bezpenostn hrozby maj dva atributy, kter in pouitklasickch preventivnch prostedk obtnm. Zaprv, netradin nebezpe majsvj vznik v civiln spoleenosti, a ne ve vldnch rozhodnutch, co nutstratgy pehodnocovat tradin prostedky, jako jsou vojensk intervencenebo zastraovn. Zadruh, je problematick urovat charakteristiku dnenbezpenostn politiky, nebo motivace, zmry a schopnosti neptel jsouasto neznm. Krom toho je nesmrn tk pedvdat dopad udlost na jednstran svta na bezpenost strany opan, a to jak pi peceovn, tak pipodceovn vech souvisejcch faktor.

Za tchto nejistch okolnost spojenci vybudovali zvltn tvarozbrojench sil, kter je rychle nasaditeln, kdekoliv je zapoteb.Souasn se Aliance snaila sniovat atmosfru nejistoty v krizovchregionech pomoc upevovn politick stability a transparentnosti. Tatodvoj koncepce dila proces pizpsobovn, kter, i kdy vhav, podstoupiloNATO od konce studen vlky a ve kterm je mon konstatovat ti prvky,kad s vlastnmi motivy a vlastnmi stimulujcmi silami.

Prvnm elementem bylo budovn bezpenostnho partnerstv orientovanhona rozen zny stability v Evrop. V reakci na vakuum vznikl rozpademVaravskho paktu nabdla Aliance svm bvalm neptelm novou strukturu,zaloenou na spoluprci, vysujc v ppadn lenstv a integraci jejcharmdnch sloek do tvar podlejcch se na operacch pi zen krizovchsituac v Evrop. Druh element se tk rostoucho odhodln NATO pout slupi zen krizovch situac a stabilizaci nejdve na Balkn, dnes ve stednAsii. Vzhledem k tomu, e Aliance byla pvodn zzena jako organizacezamen na udrovn mru v Evrop, rozen oblast a dosahu operac nkdyrozdluje spojence, nebo nkter lensk stty se stle sna tomuto procesuodporovat.

Tet element se vyvjel mimo restrukturalizaci ozbrojench sil z dobstuden vlky bhem devadestch let a vyvinul se v dnen ambiciznprogram transformace ozbrojench sil. Vojensk poteby nezbytn prooperace Aliance kladou na reformy velk nroky. Odpovd jeflexibilita, rychl nasaditelnost, udritelnost bojov innosti alogistika, technick nadazenost, innost a pedevm vzjemn operansouinnost. Tyto aspekty se staly zkladnm pilem vznamnho postavenNATO ve sv roli bezpenostn organizace.

Vojensk transformace

V tto oblasti vystupuj USA jako politick manar a urychluj program.Vojensk transformace NATO se z velk st skld z transferu technickch,doktrinlnch a strukturlnch inovac, a zejmna revoluce ve vojenskchvcech, kter zmnila metody ve veden vojenskch operac pro ostatnspojence. Tento proces byl podncen bhem prvho mandtu George W.Bushe a me bt posuzovn jako prostedek pro rozvoj vojensk souinnostivech lenskch ozbrojench sil pi koalinch operacch v zjmu zajistitodpovdajc technick vybaven ostatnch spojenc pro budouc spolen akces americkou armdou.

Vojensk transformace je dynamick proces bez pedvdatelnho konce, sdopadem jednak pro vojsko, zbrojn materil a techniku, jednak proarmdn struktury a rovn principy dc nasazen ozbrojench sil a vedenoperac. V tomto ohledu NATO dohl nejen na transformaci sil svchlenskch stt, ale je rovn samo pedmtem tto transformace.

Nejmarkantnjm aspektem celho procesu bylo zzen Velitelstvspojeneckch sil pro transformaci NATO v americkm Norfolku, ve sttVirginia, a sestaven Sil rychl reakce NATO (NRF). Sbor NRF je dnesstednm bodem transformace ozbrojench sil slouc jako testovac tvarnovch vojenskch technik, doktrn a postup. Vzhledem k tomu, e sejedn o pravidelnou a astou rotaci, navracejc se jednotky rychlepenesou zkuenosti a schopnosti nabyt v NRF do svch nrodnch tvar.Jednotky NRF jsou sloeny pevn z Evropan, co rovn pispv k upevovnpolitick soudrnosti v Evrop. Strun a jasn -transformace nen zdalekapouze jednm bodem na programu NATO - stala se profilem souasnAliance.

Transformace vak urit nen dostaten pesvdivm spolenm clem udretpohromad spojence a jednotu NATO. Soudrnost Alliance v dnenm mncmse svt vyaduje mnohem podstatnj shodu, co se tk povahy bezpenostnchproblm a pstup k jejich een. I kdy vtina pozorovatel dnes povaujeStrategick koncept z roku 1999 (dokument analyzujc strategickprosted a metody Aliance pro konfrontaci s nimi) jako zastaral,transatlantick roztrka minulch dvou let naruila veker snahy o jehoaktualizaci. Skuten pekvapivm zjitnm je, e publikace Strategickvize (The Strategic Vision), odborn studie poskytujcstrategickou podporu transformanmu procesu, nen oficiln schvlenmdokumentem Aliance, ale publikac vydanou vrchnmi veliteli sil NATO:vrchnm velitelem spojeneckch sil v Evrop, generlem Jamesem L.Jonesem a vrchnm velitelem spojeneckch sil pro transformaci,admirlem Edmundem P. Giambastianim.

Jak uvdm ve, NATO nen jedinou organizac potebujc reformy. Dv dal,s zkmi vztahy k Alianci, se pizpsobuj zmnm v bezpenostnm prosted,avak s rozdlnmi vsledky. Rychl vvoj programu Evropsk bezpenostn aobrann politiky (ESDP) pomohl Evropsk unii k vybudovn jejhovlastnho bezpenostnho charakteru. Na druh stran, pomal temporeforem a jejich neprun administrativn zavdn v OSN ohrouje zkonnoupodporu mezinrodnho sil o stabilizaci. Vzhledem k vzjemnm vztahmmezi NATO a tmito dvma organizacemi by stlo za nmahu spolenprozkoumat probhajc reformn procesy.

Reformy v Evropsk unii

Evropsk unie aplikovala program ESDP jako dleitou sloku svkoncepce zahranin politiky, m pidala vojenskou prraznost kekonomick sle, kterou ji disponovala. V rmci konfrontace s pinamihrozeb, kter vytv extremismus, migrace a organizovan zloin, bylaEvropsk unie po dlouhou dobu soustedna na nevojensk prostedky proupevovn stability v zahrani. Vojensk soust programu Evropskbezpenostn a obrann politiky je dnes orientovna na podporuznovuvyven tto koncepce a zajitn irch politickch alternativ pro EU,akoliv jej vle se povaovat za vojenskho aktra roste jenpomalu.

I kdy byla asto a po dlouh lta odepisovna,Aliance se pizpsobila novm kolm zcela specilnmzpsobem.

Dokument Bezpenostn strategie Evropsk uniez roku 2003, pipraven a projednvan sekretaritem Rady Evropy, pomohlke zrodu novho dynamismu v internch bezpenostnch diskusch. Tentodokument je jednak kompromisem sdruujcm jednotliv postoje klegitimnmu pouit sly, jednak provokativn vzvou k akci vyadujc astja asnj angaovanost Evropy a rovn vt sil o pevnj soudrnost evropskchzahraninpolitickch prostedk. Tyto nov koncepce jsou nyn testovny vBosn a Hercegovin a jinde. Navc, mnoho tchto problm soudrnosti byloeeno bhem jednn v rmci ppravy stavy EU. V tomto ohledu, i kdy stavajet nen ratifikovna, mnoho z tchto opaten peije, vetn Evropskagentury pro obranu zzen na pomoc koordinace zaopatovn vojenskhomaterilu.

V dsledku spolench akc na zem bval Jugoslvie Evropsk unie a NATOdnes spolupracuj, efektivn a stoupajc mrou, v souladu s dohodounazvanou Berln-Plus, na jejm zklad m Evropsk unie pstup k prostedkmNATO. Mnoz analytikov, navzdory praktick spoluprci obou organizac,pedvdaj do budoucnosti vzjemnou konkurenci. Mnoho Evropan v, esoubor multidimenznch prostedk, kter doufaj prosadit pro zahraninpolitiku EU, jsou vhodnjmi nstroji ke konfrontaci s modernmibezpenostnmi problmy ne jakkoliv koncepce zaloen na vojensk moci.To znamen, e strategick konsenzus je pro EU a NATO velmi podobn.Krom toho, jen velmi mlo lenskch stt EU si peje vytvet protivhu viUSA. Vtina chce pouze silnj Evropu, kter se stane pitalivj, a tedyvlivnjm partnerem USA. I kdy motivace skryt pod programem ESDP mebt rzn, pesvden o jeho podpoe je k prosazovn celho procesu dostatensiln.

Reformy Organizace spojench nrod

Reformn proces v OSN je pkladem snah o pizpsoben mezinrodnorganizace, je nem ve svm stedu vd stt, kter by byl politickou hnacsilou, a jej lensk stty nejev zjem o vzjemn sblen. V takovm ppadjsou vlivnmi aktry generln tajemnk a jeho tm, ale jejich eln vaksta pouze k dosaen vzestupu efektivnosti v administrativn sprv OSN,avak nen schopn iniciovat dkladnou transformaci OSN ve svmcelku.

Konec studen vlky se zdl bt zvstovatelem novch monost pro dlouhoparalyzovanou Radu bezpenosti OSN. Mrov program (Agenda forPeace) z roku 1992 pedkldal vrazn pehled akc v rmci operac naudren mru a na vynucovn mru pro OSN a pomhal k racionalizaciinnosti oddlen mrovch operac OSN. Krom toho, v nsledujcch letechbyl reorganizovn sekretarit za elem zven jeho efektivnosti apsobnosti. Avak doshnout jakkoliv zmny vyadujc konsenzus aangaovanost ze strany lenskch stt bylo velmi tk.

Jednm z prvk tchto komplexnch snah o zmny je reforma samotn Radybezpenosti OSN. Vzhledem k tomu, e existuje tzv. generln dohoda otom, e Rada bezpenosti je vce dvryhodnm orgnem, nebo pedstavujesouasn rozdlen obyvatelstva a moci ve svt, konsenzus stran jejreformy zatm nepipad v vahu. V zjmu vyeen tto situace generlntajemnk Kofi Annan jmenoval vbor sloen z vysoce postavenchfunkcion, kter v prosinci loskho roku pedloil situan zprvu. Mimonvrhy v oblasti racionalizace innosti Rady bezpenosti vbor navrhladu radiklnch zmn v celm OSN, vetn specifickch kritri propreventivn vojenskou intervenci. Zprva tm vyvinula dal tlak nauskutenn komplexnch reforem a stala se nejvce publikovanm odkazovmmaterilem pro vechny debaty.

Budouc forma a efektivnost OSN jsou velmi dleit pro transformaciNATO. A to pedevm z toho dvodu, e legitimnost zaloen na mezinrodnmprvu, jako je mandt Rady bezpenosti, je dleitou, dokonce nezbytnouprvoadou podmnkou pro vtinu evropskch spojenc v otzce pouit sly. zkspojen NATO s OSN, zvlt pi nasazen jednotek NRF, pome poslittransformaci Aliance vtm politickm dorozumnm.

Perspektivy NATO

Bhem devadestch let, po skonen studen vlky, NATO dokzalo pet azstat v akci dky orientaci na zen krizovch situac v Evrop. I kdytato innost byla rozhodujc pro celoevropskou bezpenost a stabilitu,v t dob neexistovalo potenciln nebezpe nahrazujc hrozbu ze stranybvalho Sovtskho svazu ve smyslu politick soudrnosti a vzjemnidentity spojenc. Program transformace, kter byl motorem Aliance od11.09.2001, a zvlt od praskho summitu v roce 2002, nedokzal pekonatpolitick rozkol mezi spojenci.

Nkte analytikov se domnvaj, e souasn program transformacepedstavuje nejvy stupe konsenzu, kterho bylo mono dnes v NATOdoshnout. V dsledku toho se obvaj, e jakkoliv existujc konsenzus sepatrn rozpadne v moment, kdy Aliance bude pt konfrontovna sprocesem rozhodovn, kter se bude tkat pouit nebo hrozby sly,humanitrn intervence nebo nasazen v nkter vzdlen strategickoblasti, a tm se existence NATO opt octne v nebezpe. Na druh stranAliance me pet, avak pouze pokud bude poskytovat sv kapacity prokoalin operace veden USA a v budoucnosti mon Evropskou uni.

Nmeck kancl Schrder, ve snaze upozornit na nedostatky vestrategickch jednnch v NATO, vechny tyto dleit problmy ventiloval.Zahjil tm urit druh dialogu, o kterm se domnv, e je nezbytn proobrozen transatlantickch vztah. I kdy jeho nvrh vytvoit radu navysok rovni nebyl pijat, pedstavitel USA pispchali s oznmenm, e takoekvaj s nedokavost dialog a e rovn maj zjem na NATO. Nemlo by dnesbt hlavnm smyslem NATO pomhat nst prapor svobody, bezpenosti a mrulidem a zemm dalekho jihu a vchodu ? prohlsil bval velvyslanec USANATO Nicholas Burns, v interview pro tisk ped svm odjezdem zBruselu. Otzkou zstv, zdali to je skuten ten prav prapor, kterEvropan chtj nst.

Henning Riecke je spolupracovnkem Nmeckspolenosti pro zahranin politiku (Deutsche Gesellschaft frauswrtige Politik) v Berln, a odbornkem na evropskou atransatlantickou bezpenost.