Pehodnocen transformace ozbrojench sil Aliance

Vzdun sla: ton vrtulnky prokzaly snadn pizpsoben rznm zpsobm boje s terorismem a s jinmi vzboueneckmi ivly.

Od doby prvn vlky v Perskm zlivuse USA snaily transformovat ozbrojen sly NATO v konvenn sly navysok technick rovn a s co mon nejvym potem tvar schopnch souinnchoperac. Souasn se NATO snailo zdokonalovat schopnosti zsahu mimostanoven prostor psobnosti a nasazen ozbrojench sil v zahrani -rovn po vzoru schopnost americk armdy. Sly rychl reakce NATO jsousymbolem tto tendence. Obecnji vyjdeno, ob snahy jsou odrazemnzoru, e NATO mus najt novou, racionln bzi po studen vlce kpizpsoben se novm poslnm a novm schopnostem.

NATO v tomto smru uinilo urit pokrok, ale z vt sti spe "kosmetick"ne reln. Budovn struktury instituce nen transformace sil. Ministimohou pistoupit na modernizan priority a vytven schopnost pronasazen ozbrojench sil v zahrani, avak vtina nrodnch obrannch pln arozpotovch ukazatel odr pomal vvoj, trvajc nedostatekinteroperability a neschopnost nasadit a udrovat vce ne pouze maloust nrodn armdy v zahrani. Evropsk sloka NATO vynakld pes 220miliard US$ na ozbrojen sly a disponuje piblin 2,2 miliony aktivnchvojenskch osob a 2,6 miliony mu v zloze. Tm vichni armdn analytikovse vak shoduj na skutenosti, e vtina jejho sil o zajiovn sil nen tmani koordinovna, ani harmonizovna a neme se vyrovnat americk rovnizajiovn vojensk techniky a bojovch kapacit. Obecnji eeno, pouzenepatrn frakce celkovho kontingentu ozbrojench sil NATO je schopnanasazen mimo zem lenskch stt Aliance a k tomu jet z velk sti jereln pouiteln pouze v ppad, e Evropa pjde do vlky sama.

Souasn se objevila de facto konkurence mezi Evropskou unia NATO v otzce, kdo m v Evrop plnovat a dit obrann schopnosti akapacity, a to pedevm, co se tk rychlch reakc na kritick situace anasazovn ozbrojench sil v zahrani. Rozmanit koncepce se snailytento spor zakrt, ale napt v NATO zpsoben invaz do Irku, celousituaci jen zhorilo. Napt mezi Franci a USA se prohlubuje, a to ipes nedvnou, "zchranskou", nvtvu George W. Bushe v Evrop apotvrzuje slova nmeckho kancle Gerharda Schrdera, e Aliance ji nenhlavnm mstem, kde transatlantit partne projednvaj a koordinujstrategick koncepce. Existuje pedstava, e NATO je v souasnostimezinrodnm svazkem, uvnit kterho si spojenci budou utvet koalicead hoc tm pokad v reakci na existujc krizov situace amimodn udlosti, ne aby jednali svorn a jednohlasn.

Ne se zane truchlit nad smrt NATO nebo ne se zane posuzovattransformace ozbrojench sil jako fiasko, je teba vzt v vahu nkolikfaktor. Zaprv, nen patnm poinem vzdt se bezpenostnch poteb Evropy vppad, e pro Evropu je nejdleitjm clem jej integrace a stabilita.Vlen konflikty minulch stolet jsou pouenm, do jak mry je nutn, abyEvropa skuten realizovala dkladn zmny. Dv svtov vlky prokzaly, etyto zmny jsou stejn ivotn dleit ve strategickm zjmu Kanady a USAjako Evropy. NATO nem zapoteb novou jednotnou misi mimo Evropu jakonhradu za studenou vlku; je teba si pipomenout, e smyslemtransatlantick Aliance je transatlantick bezpenost, a e to jeoblast, ve kter Zpad dosahuje mimodnch spch.

Zadruh, nen nic novho na skutenosti, e USA jsou spe zameny nabezpenostn mise mimo Evropu, a na skutenosti, e transatlantickspoluprce je zaloena na spolench silch a la carte akoalicch dobr vle spe ne na spolehlivosti formlnch smluv. Alianceprokzala svoji dleitost v Afghnistnu a na Balkn, ale praktickyvechny operace mimo zem jej psobnosti, kter vce ne pl stolet bylyprovdny americkmi a evropskmi silami, byly sestaveny adhoc z armd USA a nkolika evropskch stt. Krom toho, jednaodborn studie vypracovan po vlce v Perskm zlivu Stediskem pro nmonanalzy zjistila, e USA nasadily ozbrojen sly mimo zem lenskch sttNATO vce ne 240krt za dobu od zaloen NATO do konce studen vlky aseznam souvisejcch mimodnch operac neobsahoval ze t tvrtin dnouroli evropskch spojenc.

NATO, kdy Evropa je zamena na Evropu a USA jsou zameny na zbyteksvta s alternativn podporou rznch evropskch stt, me ve skutenostibt jedinm nstrojem, kterm Zpad me psobit ve vtin mimodnch operac.Aliance nevytv spolen zjmy a spolen chpn. V mnoha ppadech je irokkonsensus spojenc receptem na celkovou paralzu; jakkoliv druhrozshl transformace sil Aliance nedoshne nikdy nad symbolickourove, nebo mnoh jestli ne vechny evropsk stty nemaj zeteln dvod sev n angaovat a navc hradit jej nklady.

Skutenost, e NATO je nejuitenj jako frum pro een otzek spolenbezpenosti, zajiujc nleit dialog a spoluprci a kde je koordinaceposuzovna jako nutn a dan, znamen v rmci vech racionlnch norem stlespch. Specializace Evropy a USA rovn odr realitu: dv z nejdleitjchpriorit pro USA se nachzej mimo Evropu bezpenost Koreje a stabilitaTajwanskho prlivu. Ob msta jsou vojenskou arnou, ve kter Evropa mehrt, v nejlepm ppad, symbolickou roli. I v Perskm zlivu a ve stednAsii je v souasn dob Velk Britnie jedinou evropskou mocnost se vemirelnmi vyhldkami na nasazen a udritelnost mimo stanoven prostorpsobnosti Aliance.

Zatet, priority kol v rmci transformace sil se pokad mn. I bohatmaj starosti s rozpotem a omezovn vdaj je vnm problmem pro USA ipro Evropu, a to i pes obrovsk vhody USA na rovni celkovchvojenskch rozpot. Amerian zjistili, e nedisponuj prostedky na mnohprogramy, o kterch pedpokldali monost jejich zahrnut do "revoluceve vojenskch zleitostech". Pro vojensk letectvo USA je nkup novchbojovch letoun nedostupn. Nmon pchota USA je svzna programemOsprey, zdokonalujcm bojovou pohotovost letoun a je konfrontovna svelkm omezenm vdaj v etnch oblastech modernizace. Americk armdabyla nucena posunout zakoupen novho typu bojovch vozidel nejmn ojedno desetilet. Vojensk nmonictvo USA trp tm, co tm kad nmonodbornk uvnit nebo mimo NAVY nazv obrovskou propast mezi potebami asouasnm relnm stavem.

USA el stejn realit jako kad jin lensk stt NATO. Rozpoty nemohoubt upraveny ve prospch priorit transformace ozbrojench sil;transformace mus bt upravena takovm zpsobem, aby se vela do rozpot.V neptomnosti nkterch rovnocennch konvennch hrozeb je dnes hlavnmkritriem transformace sil dostupnost.

Zatvrt, je vce ne jasn, e poadavky na jednotliv mise se zmnily.Existuj stle velk konvenn nebezpe v Asii a na Stednm vchod, avakUSA v novm tyletm hodnocen obrany (Quadrennial DefenseReview) piznaly, e tato tradin nebezpe jsou pouze st problmu.Nastv vzdalovn od zamen na konvenn sly vybaven pikovou technikou ak pechodu na koncepci tymodusov matice, kde neobvykl, rozvratn akatastrofick hrozby maj stejnou prioritu. Pouen z 11. z 2001, zAfghnistnu, a z Irku pokusy o proliferaci zbran hromadnho nien zestrany rnu a terorist pinutily USA piznat stejnou priorituasymetrickmu veden vlky, protipartyznsk vlce, boji s terorismem aobran vlastnho zem. Tyto skutenosti je rovn pinutily k pehodnocenmeziagenturn spoluprce, zizovn civilnch sloek pro vkon sttnchbezpenostnch kol a pidlovn vojenskch kol pi obnov sttu, nastolenmru a operac v zjmu zachovn stability.

Mnoho kritiky transformace ozbrojench silNATO je zaloeno na mylnch strategickch domnnkch a chybnchprioritch.

S neobvyklmi, rozvratnmi a mimodnnebezpenmi hrozbami jsou konfrontovny vechny mise, v nich mtechnika rozhodujc lohu a v nich nov zkladny s vysokmi provoznminklady, extrmn nkladn kosmick programy a pesn navdn munice majzdaleka mn priority. Napklad irck vlka prokzala, e kvalitn aplikaceprogramu Zpravodajstv, pozorovn a przkum (IS+amp;R) byla podstatndleitj ne nasazen nejpikovjho letounu. Prokzala, e pesnho vedenboje me bt z velk sti dosaeno napklad pumami navdnmi laserem nebosystmem GPS.

Demonstrovala rovn fakt, e hlavn existujc zkladny si nejen udrujsvoji rove, ale mohou bt rovn pizpsobeny novm mism. Nasazen tkchtank M-1A1 a obrnnch bojovch vozidel Bradley pomohlo nejen rozdrtitirck konvenn sly, ale bylo rovn rozhodujc v poulinch bojch a vestetnutch s rznmi neptelskmi oddly. Bojov vrtulnky a bezpilotnletouny prokzaly snadnou pizpsobitelnost protiteroristickm aprotipovstaleckm akcm. Dnen bojov letouny mohou v rozvojovch sttechelit vem nebezpem ze vzduchu a relativn snadn oprava pesnostistelby jejch tonho arzenlu nejen umouje bt stranou leteckchzkladen, ale rovn zatoit na teroristy nebo povstalce ve mstskchaglomeracch. Star koncepce jako Warthog A-10 prokzaly tak vysokouuitenost, e se vyplat jejich modernizace.

Jet dleitl je vak skutenost, e afghnsk a irck konflikt prokzalydleitost lidskch schopnost, zkuenost v ternu, civiln-vojenskchvztah a rovn sly zpsobilosti lidskho faktoru zvisejcho na much aench v uniform, a ne na vcech. Protiteroristick a protipovstaleckinnost, nastolen mru a obnova nrodnch instituc jsou intenzivnmstimulem pro vechno obyvatelstvo a jeho schopnosti; v oblastech, vnich ptomn oddly EUROFOR mohou hrt rozhodujc roli v mimodnchsituacch, si stty uvdomuj spolenou potebu zmn. Speciln sly, vojenskpolicie, lingvist, civiln-vojensk akn tmy, experti lidskch zdroj,bojov specialist, jednotky podprnch slueb, dopravn vrtulnky, to veje pouze nkolik pklad transformanch schopnost, kterch je zapotebvce ne pikovch technickch systm.

Obrana a odvetn opaten vi teroristickm akcm ve vlastnm stt rovnzahrnuj nov kombinace pravidelnch armdnch sil, polovojenskch tvar,policejnch sbor a sil pohotov reakce. Na tomto seku mohou bt civilnkapacity pinejmenm tak dleit jako pravideln armda a prioritarostoucch zdroj vyaduje transformaci v irm smyslu. Experti naprotiteroristick akce, odbornci v bezpenostn informan technice,ochrana infrastruktur, specializovan zdravotn zazen a pohotovostnsloky, jako pornci, jsou stejn dleitmi prvky nrodn bezpenosti jakopravideln armda. Jsou to oblasti, v nich m Evropa asto stejn nebovce kapacit ne USA a v nich by mla existovat mnohem kolektivnjkoncepce transatlantickch priorit a poteb ne v operacch mimostanoven prostor psobnosti a nasazen vojsk v zahrani. Vede-literorismus ke kombinaci nepravidelnch a katastrofickch hrozeb, jakse mnoz experti obvaj, poteba transatlantick kooperace se me sttjet nutnj. To by mohlo znamenat transformaci a rst rodcho se velkhosil NATO v oblastech, jako je napklad boj s terorismem a jeho vtlohy v nkterch aspektech obrany vlasti.

Strun mnoho kritiky transformace ozbrojench sil NATO je zaloeno namylnch strategickch domnnkch a chybnch prioritch. Transatlantickrozdly zstanou. Evropa a USA se neshodnou na spolen koncepci mismimo stanoven prostor psobnosti v mnoha ne-li tm ve vech ppadech.Evropsk sly se na rove konvenn techniky nebo schopnost pro nasazenv zahrani netransformuj, dokud sttn pedstavitel USA s tm nebudouformln souhlasit.

Podobn rozdly vak nejsou nim novm a sjednocujc a soudrn vlivstuden vlky na Alianci je z velk sti jen temnou histori a falenounostalgi. NATO prolo postupn transatlantickmi krizemi, jako vyazenbodu tyi americk vojensk pomoci, odmtnut USA se podlet nakolonilnch operacch mimo prostor psobnosti Aliance, sil o pemnu nasystm taktickch jadernch zbran a pot obnova systmu alternativkonvennch zbran, sten vystoupen Francie z Aliance na popud DeGaulla, loha USA ve Vietnamu, rozmstn zench stel Pershing II azench stel s plochou drhou letu odpalovanch ze zem; pprava programuVzjemn vyrovnan snen ozbrojench sil (MBFR) a koncepce konvennchozbrojench sil (CAF) v rmci evropsk dohody. NATO se nikdy jednotnmzpsobem nedilo plnem jedin hlavn ozbrojen sly.

Posuzujeme-li Alianci podle skutench svtovch norem, nen toperfektn spch, ani zdaleka nespch. Aliance m vak daleko vcepleitost k uritmu typu potebn transformace ne si mnoho vojenskchpozorovatel vhradn orientovanch na tradin hrozby dovede pedstavit.NATO by mlo pehodnotit mnoho ze svch souasnch transformanchpriorit. Co se tk budoucnosti, NATO potebuje trochu mn arogance zestrany USA, trochu mn malichern hdavosti ze strany Evropy a mnohostrategickho realismu pi een otzky, co NATO me dlat a co by NATOmlo dlat.

Anthony H. Cordesman je pedsedou vboruArleigh A. Burke ve Stedisku pro strategick a mezinrodn studie veWashingtonu, je bvalm lenem Mezinrodnho sekretaritu NATO a rovnautorem nedvno publikovan studie Vlka v Irku: Strategie, taktika avojensk zkuenosti (The Iraq War: Strategy, Tactics, and MilitaryLessons, Praeger Publishers, Westport, CT, 2003).