Pokrok transforman agendy

Vzva vem: Generln tajemnk NATO Jaap de Hoop Scheffer vyzval k aktivnmu vytven mezinrodnho bezpenostnho prosted v souladu se spolenmi strategickmi zjmy a hodnotami.

Od okamiku, kdy se Jaap de HoopScheffer ujal veden NATO, pokraoval v transformanch reformch, jezaal jeho pedchdce lord George Robertson. Prosazoval koncepci Silrychl reakce NATO (NRF) v zjmu splnn poadavk jejich plnakceschopnosti do roku 2006 a zrove pokraoval ve vedn a astofrustrujcm pemlouvn len Aliance, aby splnili sv investin obrannzvazky z praskho sumitu Aliance v roce 2002. Zvil ptomnost sil NATOv Afghnistnu a pinutil spojence, aby povaovali Mezinrodn bezpenostnsly (ISAF) za nezbytn katalyztor transformace sp ne za nudnouoperan pt. Rovn tvrd obhajoval posledn misi mimo zem psobnostiAliance v Irku.

Jak se dalo oekvat, za rok a tvrt ve funkci vykonal Jaap de HoopScheffer podstatn vce ne pouh spravovn odkazu svho pedchdce. Za takkrtk obdob vkonu adu se transforman projekt dostal ji do druh fze,v n se stvajc reformy schopnost spojily s pokusem NATO profilovatse jako hlavn kanl pro ir transforman tendence.

Od samho zatku byla transformace NATO koncipovna jakodvoudimenzionln proces, reflektujc ob lohy Aliance: lohu vojenskobrany a lohu proaktivn politick organizace. A donedvna vak bylapolitick prce NATO systematicky zastnna jej vojenskoutransformac.

Nkter dvody jsou jasn. Milnky vojensk transformace, jakmi jsounap. zahjen operativnosti Sil rychl reakce NATO nebo uveden doprovozu novho Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci veSpojench sttech, se snadnji m, hodnot a oceuj ne dsledky politickchprogram Aliance. I kdy roziovn NATO poskytuje jedno mon kritriumrozsahu politickch spch Aliance, dopad podstatn rozshlejch programve vchodn Evrop, na Kavkaze, na Stednm vchod a v severn Africe setm ned odhadnout. Byla urit obdob, kdy relativn nzk rove politickprce Aliance pomhala jejm diplomatm snacm se tlumit percepcitriumfalismu nebo neptelstv mezi nktermi sousednmi stty.

Od doby, kdy se stal generlnm tajemnkem, Jaap de Hoop Schefferzmnil formulaci rozsahu vojensk transformace NATO v rmci irho,proaktivnho politickho programu. Vedle uzavench partnerstv v blzkmzahrani stedn Evropy a na Balkn generln tajemnk prosazoval idynamitj podl na bezpenosti Stednho vchodu a stedn Asie a zven rovnvztah s velmocemi, jako jsou na, Japonsko a Indie. Na zklad novhoproaktivnho postoje Aliance rovn podporoval dkladn pehodnocen vztahs Evropskou uni a s OSN. Slovy, kter by jet ped nkolika mlo letybyla pro generlnho tajemnka NATO nemysliteln, Jaap de Hoop Scheffervyzval Alianci, aby vytvoila mezinrodn bezpenostn prosted v souladuse spolenmi strategickmi zjmy a hodnotami.

Vce politick Aliance

Tato obnoven vzva k asertivn, transforman politick strategiiAliance je sten odpovd na vvoj ve svt. Pes dojem trval krizevyplvajc z neshod o Irku ji del dobu existuj symptomy sbliovn irchamerickch a evropskch strategickch zjm. Bl kniha o bezpenosti,kterou Evropsk unie zveejnila v prosinci 2003 pod nzvem BezpenEvropa v lepm svt (A Secure Europe in a Better World),obhajovala aktivistick evropsk pstup k hrozbm terorismu, en zbranhromadnho nien, regionln nestabilit a zhroucenm sttm slovy, kterbyla z velk sti jen mlo odliiteln od Nrodn bezpenostndoktriny Bushovy vldy z roku 2002, dokladu, kter takzvanzpsobil mnoho transatlantick tsn. V nsledujcch mscch Francie,Nmecko a Anglie obnovily mezitm ochromen jednn s rnem, zatmco irevropsk proces obnovench zvazk s nou pokraoval. Akoliv tytoiniciativy byly na jedn stran pramenem novho transatlantickho napt,na druh stran poskytly dkaz rostouc evropsk tuby pedejt strategickmkrizm prostednictvm vasnch preventivnch zvazk. Evropan se mohoupozastavovat nad grandizn terminologii jako pedsunut strategiesvobody, jejich mezinrodn politick strategie se vak bezpochyby stvtak transforman.

Tato tendence byla ji zejm bhem norov evropsk nvtvy ministrynzahraninch vc Spojench stt Condoleezy Riceov a prezidenta George W.Bushe. Rok pedtm by vzva Bushovy vldy k transatlantick kampani napodporu svobody a demokracie byla v evropskch hlavnch mstech pijatas otevenm posmchem. Tentokrt byla reakce pznivj ne kdykoliv jindyod 11. z 2001. Peliv pipraven atmosfra prezidentsk nvtvy se vak musbrt se zdravou dvkou skepse. Pesto vak existuj povzbuziv signly;Bushova vlda i evropt kritit pozorovatel pozastavili sv polarizujcvahy a naopak se sna zdrazovat spolenou bzi pedstav otransformaci.

V NATO byla osnova transforman politick strategie dlouhou dobuimplicitn, na rovni vojenskch reforem. Pechod ze statick, obrannpozice smrem ke strategii agilnjch, nasaditelnch a expedinch silvdy naznaoval, e v blzk budoucnosti budou sly Aliance nuceny elitneptelm za hranicemi sv psobnosti. Mise ISAF v Afghnistnu vystavilaozbrojen sly NATO nkterm novm problmm, s nimi se asi budou setkvatjet v budoucnu, a uspila stvajc transformaci schopnost. Tato misebyla zpotku ospravedlovna kreativn interpretac tradinch obrannchstrategickch princip NATO. Nasazen ISAF je v podstat opodnmuplatnnm ustanoven lnku 5 washingtonsk smlouvy, kter bylorozhodnuto a prohleno dne 12. z 2001. Mise byla pedstavena jakoprostedek pro zabrnn vzniku nov teroristick bze, podobn t, z n bylodne 11. z 2001 zatoeno na euroatlantick zem. Bhem dvou let, odkdyNATO pevzalo odpovdnost ISAF, styl transatlantick strategick ei sepodstatn zmnil, i Evropan zaali hovoit zetelnji o svchpreventivnch, transformanch mezinrodnch povinnostech. Vsledkembylo, e NATO se v rmci tohoto spolenho strategickho aktivismuchopilo pleitosti k zskn postaven klovho vznamu.

Osnova transforman politick strategie byladlouhou dobu implicitn na rovni vojenskch reforemAliance.

Separtn extern trendy daly erstv elnprobhajc vojensk transformaci. Co se tk pokroku uskutennho za vedenlorda Robertsona, nen pochyb o tom, e mnoh evropsk lensk stty zejmpochybovaly jak o termnu transformace, tak o jejch principech. Proskeptiky se termn transformace stal totonm s kapitlov nronmseveroamerickm modelem vojensk reformy, je byla pro n nerealisticka nedouc. Mnoz v n rovn vidli zlovstn podtext, povaujc transformaciza patn zakryt pokus o oteven evropskho trhu severoamerickmuobrannmu vvozu.

V kontextu NATO je patrn nejkodlivj kritikou transformace pokus oinstitucionalizaci nelichotnho a politicky nepijatelnho rozdlenvojenskch kol. Podle tto kritiky intervence v Afghnistnu a Kosovuvytvoily model operac, bhem nich USA "zabjely a niily" pedtm, neevropsk jednotky zahjily dozor nad zachovvnm mru, stabilizac arekonstrukc zem. Vzhledem k veobecnmu mnn, e Evropan "umvaj ndob potom, kdy Amerian opust verek", nen divu, e Evropan nejsou ochotniinvestovat do transformace.

Vliv Irku

Zkuenosti z Irku odstranily simplifikujc dichotomii mezi vlenmi apovlenmi akcemi, stejn jako nzor, e stabilizace, rekonstrukce adozor nad zachovvnm mru jsou pro zbablce. Terorist a povstalcipouvajc asymetrick metody zmnili postkonfliktn "fzi" v mnohemintenzivnj a nkladnj akci, ne byla pomrn krtk fze pedchzejchokonvennho boje. Samotn pojem vlen jako pmorho pechodu zvysokointenzivnho boje k nzkointenzivn postkonfliktn fzi bylohroen. Koalin sly byly nuceny se pizpsobit chaotick situaci, jejintenzita a samozejm povaha a zmry protivnk se konstantnmnily.

Tyto zkuenosti mly siln vliv na architekty transformaceseveroamerick armdy a inspirovaly k chpn reality, nebo naprostnadvlda v konvennm vlen je naruovna nedostatky v boji s nekonvennmihrozbami. Tato realita jet nedoshla takov nalhavosti, aby sivynutila zsadn pehodnocen prioritnch vdaj Ministerstva obrany USA.Existuj vak ji nznaky, e se neregulrn vlen promnilo z druhoadzleitosti ve stedn prioritu americkho plnovn obrany. tyletpehled situace v obran do roku 2006 (2006 Quadrennial DefenseReview) podrobuje analze, podstatn systematitji ne kdykolivdve, uitenost a nedostatky souasnch a plnovanch obrannch platformpro veden operac proti nekonvennm hrozbm. Velitelstv spolench silNATO, jeden z klovch racionlnch motor transformace severoamerickarmdy, se nyn zabv fundamentlnjm pehodnocenm operanch koncepc adoktrn v pomru k neobvyklm hrozbm. Toto pehodnocen me pravdpodobnnaruit hypotzu, e transformace informanch st usnadn dosaenvojenskch ink s postupn men potebou ozbrojench sil. Je tm jist, esi transformace vyd mnohem kreativnj pstup ke zpsobu, s jakmamerick armda spolupracuje s civilnmi orgny a, co je rozhodujc, sespojenci.

Tento posun v transformaci americk armdy vytv pzniv podmnky prodleitou transatlantickou spoluprci, kter dve dlouho fungovala.Obnoven draz na tzv. neobvykl vlen znamenajc stabilizaci,rekonstrukci a udrovn mru - pibliuje transformaci americk armdypedstav, kter Evropan rozumj a na kter se mohou reln podlet. Vceosobit vztah ke zlepen interakce a interoperability se spojenci jepro NATO pleitost zlepit si svoji povst v och USA.

Tuto skutenost konstatovali vojent plnovai Aliance a vpravili NATOdo role klov intelektuln zkladny v transatlantickm dialogu ovojensk transformaci. Velitelstv spojeneckch sil zajiuje tokamerickch a evropskch idej; napklad obansko-vojensk interakce vtransformovanm operanm prosted me bt sdlena a syntetizovna. Slyrychl reakce NATO brzy zajist transforman vojensk aktivum, o kterse budou tyto nov operan koncepce oprat.

V rmci politickch a vojenskch snah poskytly irok transformantendence Alianci monosti k urychlen reforem, kter zavd ji nkoliklet. V dnm ppad nen as ani dvod k plinmu sebevdom. I kdy vynoenjaksi osnovy v Evrop pipomnajc mezinrodn transforman koncepci dodvsebedvru, Aliance mus neustle pesvdovat sv skeptick leny o tom, eNATO me hrt uitenou roli vedle Evropsk unie, sledujc vlastnstrategickou linii. Na seku vojensk transformace poskytuje zmnatendence ve Spojench sttech pleitost NATO prosadit vt smysl prorovnost v transatlantickm transformanm dialogu. Vyrovnan diskuse meprobhat pouze na zklad vyrovnanho sil. Jak asto opakoval lordRobertson, hodnota NATO jako strategickho aktiva bude v konen fzizvisl na tech vcech: schopnostech, schopnostech,schopnostech.

Mark Joyce je editelem Transatlantickhoprogramu Krlovsk vojensk akademie pro obranu a bezpenost vLondn.