Interview

Osobn chpu transformaci jako pkov efektintegrace modern techniky a modernho mylen do vech vojenskchschopnost k zskn zpsobilosti nasazen ozbrojench sil nejinnjm anejrychlejm zpsobem. Neboli, vst operace co mon nejinteligentnji anejpohotovji. K dosaen tohoto cle musme pout vechny dostupnprostedky: koncept zdokonalen schopnost, obrann plnovn, vzkum arozvoj techniky, zkuenosti, pouen z minulosti a vzdlvn. Na prvnmsto bych vak zaadil inovan zpsob mylen, kterm lze zajistit nasazennaich novch schopnost co nerychleji do prvn linie kterkolivoperace.

Transformaci jsme podrobili dkladn analze a jsme pesvdeni, e kjejmu spnmu zavren je teba doshnout ti cl: 1. zven efektivnostirozhodnut; 2. koherentn innosti v bitevnm prostoru; 3. spolenhorozmstn a udritelnosti. Doshneme-li tchto tech cl, spn transformaceozbrojench sil je uskutenna. V zjmu dosaen tchto cl jsme sestavilipt integrovanch projektovch tm (IPTs) pro prci na secch, kternazvme sedm clovch transformanch kol: inn nasazen, spolencvien, zdokonalen civiln-vojensk spoluprce, nadazenost informace,schopnost propojen informan st (v uritm smru oprn bod vekerhosil), expedin operace a integrovan logistika. Tyto tmyprochzej vertikln strukturou na organizace a staly se skutenouivnou pdou na innosti.

To je skuten nejvt problm. V prv ad je nutnupesnit prostor pro investice do procesu transformace. To znamenvzdt se prostedk, kter ji nejsou spolehliv v modernm bojovmprostoru. Uputnm od nedleitch prostedk spojenci objev, doufejme,tento prostor pro nov investice do schopnost, kter se stanounevyhnutelnm motorem transformace jejich sil. Nrodn vldy spojencstoj ped nelehkou volbou, zda uvolnit finann zdroje pro odstrannmnoha nedostatk ve schopnostech Aliance. Nrodn vldy mohou rovnpodporovat Alianci specializac v uritch schopnostech, kter se snamerozvjet a posilovat.

Integrace techniky, kter je nutn pro spnourealizaci transformace, je zajist problmem. Mimoto, v tto domn majUSA na seku transformace jednu velkou pednost pro Ameriany je snadnkumulovat jejich etn technick prostedky v zjmu dosaen lepch vsledk.Pomoc systmu "svazovn" vech technologickch postup, kter v USAexistuj, je tato zem zpsobil doshnout schopnost na vysok rovni. Vesttech Evropsk unie a v Kanad tyto technologie z velk sti existuj,a bylo by tedy mon usilovat o pekonn stejnch problm a dosaen stejnrovn dosaen v USA. Transfer technologie mezi evropskmi stty, stejnjako mezi obma stranami Atlantiku, pedstavuje sloit politick koly.Sname se vak cel tento proces zjednoduovat. Nicmn, nememe ignorovatproblm finannch zdroj, nebo ze strany USA je na obrann vdaje kdispozici vce financ ne v ostatnch sttech.

Vrchn velitelstv spojeneckch sil bylo mimodnzamstnno postupem v etnch iniciativch na mnoha secch innosti novmzpsobem. Napklad pezkoumn a pehodnocen obrannho plnovn, procesy, sektermi jsme nyn konfrontovni, vyaduj pohled na deset a vce letdopedu. Bereme v vahu spe dlouhodob poadavky na schopnosti nekrtkodob, jak tomu bylo v NATO v minulosti zvykem. Vypracovali jsmestudii Schopnost propojen informan st NATO, kter je podkladem,podle kterho meme sestavit poteby tto st v budoucnosti. I kdy sejedn v tto fzi pouze o zkladn dokument, tato studie shrnujepoadavky, kter Aliance ve svm celku mus splnit pro nabyt schopnostipropojen informan st. Zde je dleit zpsobilost k pouit bnch systm azapojen informan st bez optnch investic. My posuzujeme proces zsknschopnosti propojen informan st NATO jako rozhodujc pro podporubudoucho rozvoje dalch schopnost. Mete-li investovat do informanst, je mon udlat vce prce s menmi prostedky.

Vynakldme rovn obrovsk stky na vzkum. Tato innost zahrnuje,napklad, testovn systmu sledovn sptelench ozbrojench sil vAfghnistnu. Tento systm, kter vznamn zdokonaluje znalost situace vternu a pomh redukovat vzjemn incidenty z omyl pi stelb mezisptelenmi tvary, ji proel stadiem test a stal se operanm nstrojem.Zabvme se rovn stejnm systmem pro logistiku. A tak jsme se zamlelinad tm, jakm zpsobem bychom mohli informace pedkldat osobnostem srozhodovacmi pravomocemi jednodu, souvislej a ucelenj formou.

Co se tk odborn ppravy, zzen Stediska pro spolen veden operac(JWC) v norskm Stavangeru zvilo podstatn rove vcviku naich sil a tmoperativn pipravenost Aliance. V zjmu monosti erpat ze zkuenostexpert v jednotlivch oblastech ppravy jsme rovn vytvoili sinstruktor. Na zklad zkuenost jsme zdokonalili rzn procesy aracionalizovali metody rozvoje souboru schopnost NATO. Rozvojsouboru schopnost trv zpravidla dva roky i vce. My jsme tentoproces rozvoje podrobili rozboru a urychlili. Rovn jsme podrobilianalze vechny existujc projekty za elem determinace, zda jsou proNATO dleit jet v roce 2005 a pozdji, na rozdl od NATO devadestchlet a bez ohledu na to, kdy byly schvleny. Nyn pracujeme na uvedennrodnch stedisek odborn ppravy do provozu.

Pedloili jsme tak mnoho koncepnch studi. Ve spoluprci sVelitelstvm spojeneckch sil pro operace jsme vypracovali studiinazvanou Strategick vize, zabvajc se koly transformace. Vsouasn dob pipravujeme studii Koncept budoucch spolench operacspojenc. Tato studie vyplv ze Strategick vize a jeorientovna na zpsob, jakm spojenci mohou doshnout kolektivnjkoncepce operac. Prosazovali jsme zde vazby s prmyslem za elemstimulace schopnost ve prospch pokroku transformace. Angaovali jsmese v operan pprav irckch dstojnk, kter je oblast, na kterou se pizizovn Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci se zapomnlo.Odvedli jsme hodn prce na poli efektivnho plnovn budoucch operac,kde se sname o poadovan strategick vsledky nebo efekt prostednictvmcel ady vojenskch i nevojenskch pkovch mechanizm.

Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci m rostouc dynamickdopad na celou transformaci Aliance. Tempo i rozsah pokroku jsouvelmi vrazn a my pracujeme tvrd ve prospch Aliance lpe pipraven nabudoucnost. Odvedli jsme ji podn kus prce a jsem si vdom, e ns jethodn prce ek.Transformace je nekonen proces.

Byl ji uinn velk kus prce, a mohlo bt udlnojet vce, kdyby organizace byla v plnm stavu. Musme jet doshnout napoten operan schopnosti. Nae celkov situace na personlnm seku nenna dostaten rovni, abychom mohli vekerou potebnou prci zvldnout.Spoluprce s partnery je navc oblast, kter je zvl᚝ poznamenannedostatkem personlu. Nicmn, nam kolem je pispvat formou asistencepi obrannm plnovn partnerskch stt a podlet se na pizpsobenchvzdlvacch programech, kter jsou pro partnery nesmrn dleit.

Na tomto seku pouvme dva zce spojen nstroje: proces plnovn ahodnocen PfP (PARP) a kooperan program. V PARP asistujeme partnermpi prci na seku obrannho plnovn stejnou mrou, jako pomhme lenskmsttm, zvlt pi odhalovn potencilnch monost reforem na politick ivojensk rovni. Rovn jsme zameni na cle PfP, co se tk vojenskchstruktur a schopnost. V rmci kooperanho programu organizujeme etnakce v zjmu pomoci partnerskm sttm k plnoprvnmu lenstv v Alianci;zde se jedn zejmna o rzn odborn kurzy, vcvikov programy asemine.

kola NATO v nmeckm Oberammergau a Vojenskakademie NATO v m jsou zameny na ppravu velkho mnostv individulnchstudujcch v nejrznjch oborech. Na rozdl od nich je Stedisko prospolen veden operac ve Stavangeru zameno na operan rove a vzdlncelch tm. Aliance tradin vnovala mnoho asu kolektivnmu vcvikuspojenc uvnit NATO za elem vyuit schopnost, co vak nebylo pliefektivn metodou. Nikdy jsme nesjednotili operan rove velen a zen,akoliv je formovna, pro vcvik ped vyslnm sil do operace. A to jechybjc posln, kter pln JWC. V tomto smru jsme pipravovali poslednti velitele tvar ISAF v Afghnistnu. Penesli sv velitelstv doStavangeru a pln dva tdny se vnovali intenzivnmu vycviku v rmcippravy na svou funkci.

Ve Stavangeru byli rovn velitel a tmy Sil rychl reakce (NRF), ktezde absolvovali speciln vcvikov program pro ppravu na nastvajcmise. Tento vcvik je pln novinka. ekl bych dokonce, e JWC je jednmz prvnch drahokam na korun spch Velitelstv spojeneckch sil protransformaci. Stedisko pro spolen veden operac se rovn zabvvzkumnou prac, co jsou napklad analzy konfrontanch a kooperanchproces. Tyto analzy se zabvaj monostmi lep ppravy velitelskch kdr ajejich tm pi konfrontacch s rznmi protagonisty za mimodnchkonfliktnch situac.

Spolen vcvikov stedisko v polskm mst Bydgoszcz je jet stle vestadiu vvoje. V podstat jsme teprve nedvno zavrili jednn s polskmisttnmi orgny tkajc se existence velitelsk instituce NATO na zemPolska. Chybjc schopnost, kterou bude toto stedisko v blzkbudoucnosti poskytovat, se bude zabvat rovn rznch prvk vcviku proppravu jednotlivch sloek t druh vojsk na postupn zmny ve spolenoperan arn.

Chceme, aby Stedisko pro spolen analzyzkuenost bylo schopn dkladn prozkoumat zkuenosti a pouen z operanchprostor a co mon nejrychleji je zpracovat. Stedisko mus jt a zapouh zjiovn zkuenost, mus vyvozovat reln pouen a pracovat rychle,abychom byli schopni zdokonalit nae schopnosti a postupy jet zaprbhu operac. V minulosti Aliance organizovala vojensk cvien, bralasi pouen z tchto cvien, analzovala je; byly sepisovny pslun zprvy avsledek byl znm po vce ne dvou letech. Tento zpsob v dnen moderndob nepotebujeme. Musme bt schopni rychle zpracovat pouen azkuenosti a rychle je uplatnit v probhajcch operacch, a simultnn jeprosazovat do naeho vcviku a vzdlvn.

Mme leny Stediska pro spolen analzy zkuenost rozmstn v Afghnistnua Irku a konfrontovan s problmy, kter tato rozmstn zpsobila.Vzhledem k tomu, e NATO zaalo s nasazovnm svch sil mimo oblast svpsobnosti ji ped dvma lety, je stle mnoho zkuenost, ze kterch semusme uit. To zahrnuje oblasti, jako je napklad sestavovn tvarozbrojench sil a strategick peprava.

Velitelstv spojeneckch sil pro transformaciprovd vcvik irckch student mimo zem Irku. V listopadu loskho rokujsme uskutenili a koordinovali vcvikov programy ve Stedisku prospolen veden operac ve Stavangeru, a v prosinci ve kole NATO vOberammergau. Tmito programy ji prolo 22 dosplch absolvent. Kurz veStavangeru byl orientovn na vcvik na vysok rovni, nebo jeho elembylo vysvtlit hlavnm politickm ldrm a generlm irck armdy, jakprobhaj jejich operace v rmci zpadnch struktur a podle zpadnchnorem. Od nora do kvtna letonho roku pivtme dalch 120 poslucha vJWC ve Stavangeru a ve kole NATO v Oberammergau. Mezitm se jinposluchai astn kurz organizovanch v lenskch sttech Aliance, jakonapklad souasn v Itlii.

Proces je pomalej, ne jsme si pedstavovali, a to zsti kvli irckmuministerstvu obrany, kter je pochopiteln soustedno na jin problmy.Nen snadn uvolnit tolik vysokch funkcion a dstojnk v tak krtk dob.Nyn po irckch volbch doufme, e se poet poslucha bude zvyovat. Dalmproblmem je jazyk. Vylete-li nkoho na tdenn kurz do koly NATO,zajitn tlumoen nen problmem. Jedn-li se vak o dlouhodob kurz, jakoje napklad estimsn vcvikov kurz na Vojensk akademii v m, mus jiastnk disponovat nezbytnmi jazykovmi znalostmi.

Jsme odpovdni za koordinaci vech budoucchstedisek odborn ppravy. V tomto kontextu jsme v souasn dob navzalijednn s celou adou stt, kter nabdly vcvikov stediska jako stediskaodborn ppravy v mimodn vhodnch oblastech. Dosud vak pouze jednanabdka doshla pln vyhovujc rovn, kter ji umonila formln piznattitul stedisko odborn ppravy na zklad podepsn Protokolu o dorozumn.Jedn se o Stedisko spojench leteckch sil v nmeckm Kalkaru, kter jedky sv odpovdajc struktue mimodn zpsobil. Druhm centrem bude patrnzkladna spolench smench operac Stediska odborn nmon ppravy vUSA.

Souasn jednme s mnoha dalmi potencilnmi stedisky odborn ppravy.Napklad v Turecku uvaujeme o stedisku odborn ppravy na obranu protiterorismu a o stanoviti vcviku leteck taktiky. V Estonsku uvaujemeo stedisku odborn ppravy pro kybernetickou obranu. Rovn se zajmme ozzen civiln-vojenskho stediska odborn ppravy pi Skupin Sever-CIMIC,kter je mnohonrodn financovanou organizac. V esk republice jsmezameni na stedisko odborn ppravy pro nuklern, biologickou achemickou obranu a v Itlii na stedisko odborn ppravy pro policejnoperace. Uvedl jsem zde vechny pklady oblast zpsobilosti, kter silensk stty pej propojit s NATO za elem odbornho vcviku a kter NATOme pln vyut. Ve strunosti pejeme si je co mon nejrychleji uvst doprovozu, avak nejdve musme dohodnout pesn podmnky, za kterch budoustediska odborn ppravy plnit svoji roli.

Vojensk st je na velmi dobr cest, i kdy elmepermanentnm problmm, kterch se sten ujalo Velitelstv spojeneckchsil pro operace, sten Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci.Velitelstv spojeneckch sil pro operace se zabv tmi oblastmischopnost a poteb, kter budou zapoteb krtkodob pro zajitndefinitivn operan schopnosti NRF v ptm roce. My ve Velitelstvspojeneckch sil pro transformaci se sname dlouhodob zajistit, abyrove schopnost NRF byla konstantn rostouc.

Co se tk souasnch posln, nedvno jsme ve Stavangeru ukonili cvienAllied Reach 2005, v rmci kterho jsme se my ob velitelstvzamili na strategick problmy, kter mus bt jet vyeeny. Zkoumali jsmeproblm mnohonrodnosti versus vojensk innosti. Do jak mry mete snitmnohonrodnost NRF, ani byste degradovali celkovou vojenskouschopnost. Zkoumali jsme, jakm zpsobem bn postupy umon plnovat sjistotou, e budeme odpovdat profilu tvaru pohotovmu k nasazen bhem5-20 dn, kter NRF m tvoit. Zkoumali jsme integrovanou logistiku:jakm zpsobem se meme my sami vyjmout ze starch struktur NATOjednotlivch lenskch stt jsouce odpovdni za jejich vlastn logistickzabezpeovn a intergrovat cel logistick systm k zajitn jednodu aracionlnj podpory NRF. Rovn jsme zkoumali sdlen zpravodajskchinformac a management vdomost. Jsou to vak velmi obtn domny, kde semusme ujistit o na dokonal transparentnosti, abychom se mohliefektivn vnovat krizov situaci nebo operaci, do kter maj btnasazeny NRF. Dle jsme zkoumali velc a dc sloku, transfer pravomocimezi lenskmi stty a samotnm NATO, a zvlt zpsoby minimalizace dsledkprotest a nesvr lenskch stt.

Problm spolenho financovn NRF je skuten velk. Akoliv je tozleitost Vrchnho velitelstv spojeneckch sil, a ne pmho vojenskhovelitelstv, znamen to pro ns vn znepokojen, nebo lenstv v NRF jevelmi nkladn. Strun eeno, lensk stty se nechtj domnvat, e NRF platdvakrt dobrovolnmi silami a podporou a vcvikem.