Mlo by NATO hrt dleitj politickou lohu?

Espen Barth Eide je editelem oddlen mezinrodn politiky v Norskm institutu mezinrodnch vc v Oslo.

Frdric Bozo je profesorem na univerzit v Nantes a mimodnm vdeckm specialistou na transatlantick vztahy v Institutu mezinrodnch vztah v Pai.

Mil Frederiku,

-

dnes, kdy je transatlantick irck drama zdnliv za nmi, je as na klidnou debatu o budoucm vztahu Evropy se severn Amerikou, a o vznamu NATO. Koment nmeckho kancle Gerharda Schrdera k norov konferenci Obrann doktrina v Mnichov a nsledujc vahy na obou stranch Atlantickho ocenu nadnesly otzku, o co vlastn transatlantick Aliance oteven jde. To je dobe, protoe je v zjmu vech, aby tato debata byla transparentn, dalekoshl a konstruktivn. Transatlantick vztahy v 21. stolet budou nepochybn jin, ne v druh polovin 20. stolet. Jin vak neznamen hor.

-

NATO je vysoce spnm svazkem, ponoenm do krize vlastn identity, ze kter se pravdpodobn jen tak brzy nedostane. Samozejm, e Aliance nezkoum sv zkladn principy poprv. Vystoupen Francie z integrovan vojensk struktury NATO v roce 1966 bylo rovn chmovodem vedoucm k Harmelov zprv o budoucm posln Aliance . Ped patncti lety, znik Varavsk smlouvy a Sovtskho svazu vedl k debat o tom, zda politicko-vojensk Aliance spojujc Evropu a severn Ameriku je stle jet potebn. Tato debata vedla k rozhodnut, e NATO bude inn mimo stanoven prostor psobnosti (v kontrastu k mimo provoz) majc za vsledek, e bhem velk sti 90.let se Aliance zabvala temi velkmi projekty v prseku mezi politickmi a vojenskmi sframi. Jednalo se o operace na udren mru a vynucen mru na Balknu; pipravu nkterch stt stedn a vchodn Evropy na lenstv v NATO, a tm i v transatlantickm spoleenstv, a poskytovn fra pro koordinovanou reakci na udlosti v Rusku. Spolu s permanentnm ruenm za bezpenost, tyto akce poskytly, po dobu vce ne deseti let, dostatenou odpovdna otzku Pro NATO ?. Zde je teba poznamenat, e vechny ti akce byly pmo spojeny s evropskm kontinentem v ovzdu nepetritho americkho zjmu o evropskou bezpenostn scnu.

-

Byla to spe situace ve svt po 11.9.2001, kter vyvolala pochybnosti o clech NATO, ne nsledky konce studen vlky. Ve zaalo invaz do Afghnistnu, a ne z dvod neshod uvnit NATO. Naopak, jak uvedl francouzsk denk Le Monde , tenkrt jsme byli vichni Amerian. Vzhledem k tomu, e NATO aplikovalo usnesen lnku 5 Severoatlantick smlouvy poprv ve sv historii, v reakci na 11.9., americk krdo cl mise ur sloen koalice bylo pravm opakem toho, co chtli slyet evropt spojenci. Trvalo tm dva roky, ne NATO nasadilo svj kontingent v nleitm poetnm stavu do Afghnistnu. Nsledovala irck krize a hlubok rozpor mezi lenskmi stty tkajc se role NATO pi obran Turecka, a oprvnnosti samotn vlky.

Aliance se mus stt opt frem oteven debaty o hlavnch problmech, na kterch je zainteresovna.

Tn debaty se od t doby radikln zmnil. Ani Washington, ani evropsk hlavn msta nechtj opakovat zitky z poslednch dvou nebo t let. Nedvn nvtvy prezidenta George W.Bushe a Condoleezzy Riceov v Evrop stejn jako zpsob jejich pivtn symbolizovaly vzjemnou touhu projevit jednotu a angaovanost. Ale mimo vyjden dobr vle zstaly detaily novho konsenzu nejasn.

Podle mho nzoru je souasn problm dvojho rzu: zaprv je nutn vypracovat realistick hodnocen role Aliance v novm politickm prosted; zadruh je nutn Alianci politicky ozdravit, spe ne pipustit jej zakrnn do velikosti vojenskho kufru.

Zahjen hodnocen NATO je piznnm, e politick spektrum v Evrop se zsadn zmnilo. Dnes je Evropsk unie plnm prvem aktrem mezinrodn bezpenosti. Stle ambiciznj Evropsk unie pidv v souasn dob vojensk kapacity k existujcm strukturm mkk moci. V nastvajc dob bude nutn vst rozshl jednn mezi Evropskou uni a Spojenmi stty ji z toho dvodu, e jejich program mus bt obrnj ne bn program v rmci klasickho fra bezpenosti NATO. Mnoh klov problmy souasnho mezinrodnho dn - omezen dajnch nuklernch snah rnu, plnovan zruen embarga na prodej zbran n a pomoc Africe vymanit se z rznch sloitch kriz - vyaduj komplexn pstup. Stoupenci Aliance by mli pestat tuto tendenci odsuzovat. Snahy pouvat NATO k oslaben politickch ambic Evropsk unie jsou odsouzeny k nezdaru. Podpora politickho rozvoje Evropsk unie a simultnn zvyovn rovn bezpenostnho partnerstv s NATO je sprvnou cestou vped. NATO bude mt stle dost prce. Aliance zstv nejracionlnjm frem pro vechny zleitosti, ponaje koordinac vojenskch prostedk a po strategick jednn o spolench bezpenostnch otzkch mezi dvma hlavnmi pili Zpadu. Navc mus mt Aliance vli tmto frem zstat, a piznat si, e toto frum je jejm pspvkem k budovn transatlantick bezpenosti.

Proto je teba NATO znovupolitizovat. Aliance se mus stt opt frem oteven debaty o hlavnch problmech, ve kterch je zainteresovna. Rovn transatlantick dialog na tma, napklad, jak mme elit terorismu, je velmi nutn z dvodu, e spojenci maj odlin pedstavy o tom, jak reagovat na tento spolen problm. NATO zstane nejpravdpodobnji aktivn na mstech jako Afghnistn a Kosovo, a bude pokraovat v zajiovn vojenskch sval budoucm multilaterlnm snahm o vynucovn mru. Kde a jakm zpsobem bude mon sporn. Proto mus rozhodnut stt na pevnj a rozshlej politick shod uvnit Aliance, ne je tomu dnes. A tam, kde Aliance poskytuje vojenskou oporu irokmu mezinrodnmu sil v budovn mru, je nutn jej silovnj angaovanost v politickch procesech souvisejcch s politickou budoucnost. I na tomto seku je teba NATO politicky vysplej, a rovn zven rove spoluprce s jinmi organizacemi, vetn OSN.

Poslnm NATO nen pouh peit nikdo dnes nenavrhuje rozpad Aliance ale zstat hlavnm aktrem a hlavnm frem v oblasti, ve kter ji osvdila svoji innost. Aliance vak bude inn pouze za pedpokladu, e spojenci doshnou spolenho politickho chpn jejho vznamu. Neexistuje ji spolen neptel, kter by mohl nahradit hrozbu vlivem komunismu nebo nkdejho Sovtskho svazu. Terorismus tento el nespluje. Aliance je dnes vrazem permanentnho vznamu Zpadu na poli mezinrodn bezpenosti. V obnovenm transatlantickm politickm fru vak musme potat s novmi neshodami. Nelze pedstrat, e tyto rozpory neexistuj; je teba je pmo eit.

S ptelskm pozdravem

V Espen

Mil Espene,

Ped dvma lety, tsn ped invaz do Irku, se NATO nachzelo tm ped rozpadem. Jedna strana spojenc, vedench Angli a USA, obviovala druhou, pod vedenm Francie a Nmecka, ze zrazovn spolen povinnosti k obran, kter je zkladnm pilem Aliance. Pedmtem sporu byla obrana Turecka. Druh skupina obviovala prvn z nien zklad spolen bezpenosti, na kterch samotn Aliance byla zaloena. Problmem bylo nepochybn veden vlky bez souhlasu Rady bezpenosti OSN. Existence Aliance a budoucnost transatlantickch vztah byly v szce.

-

NATO se pochopiteln z tto krize vymanilo. Na sumitu v ervnu roku 2004 v Istanbulu byly ji tm vechny rny v podstat zahojeny. Na rozdl od dvejch kriz NATO vak otzka Irku nevedla alespo dodnes k novmu zatku, jak tomu bylo napklad v ppad Harmelovy zprvy , po odstoupen Francie ze jednotn vojensk struktury Aliance. Msto toho se zd, e Aliance dnes trp anmi. Pznaky bij pmo do o. Pedstavitel NATO jen s velkou nmahou pesvdovali spojence o nutnosti dodren svch zvazk, a to jak ohledn ISAF, tak vcviku irckch jednotek. loha Aliance v rmci rozshl iniciativy na Stednm vchod se zd bt pouhm reklamnm sloganem. Nejzvanj jsou vak patrn slova nmeckho kancle Gerharda Schrdera o tom, e Aliance ji nen hlavnm mstem, kde jej lenov projednvaj a koordinuj strategick koncepce.

Bez nleit pe me anmie degenerovat v nevylitelnou chorobu vedouc ke smrti. Jeliko si nikdo nepeje, aby Aliance zemela a rozhodn ne Francouzi, kte pat mezi nejangaovanj leny pokud jde o poskytovn svch kontingent do NRF, nebo jmenovn vysokch dstojnk ve vojensk struktue nco pece dlat mus.

-

Je tedy politizace, jak Vy a jin navrhuj, sprvnm lkem, a dod politick loha NATO spojencm nov eln? Djiny NATO naznauj, e by to mohlo znamenat cestu vped. V rozhodujcch momentech minulosti byla politizace NATO odpovd na vlekl napt nebo akutn krizi. Krom Harmelovy zprvy pipomeme Zprvu t moudrch mu v dsledku Suezsk krize v roce 1956. V obou ppadech se jednalo o politizovn NATO pro vzpruen oslabenho pocitu zkonnosti a intern soudrnosti.

Teprve intervenc NATO v Bosn a Hercegovin byl zajitn nrok Aliance na jej centrln lohu v euroatlantick bezpenosti.

Pozdji, spn obnova NATO v 90.letech byla zaloena na pedpokladu, e se Aliance, v neptomnosti sovtskho ohroen, stane vce politicky orientovanou organizac za elem kompenzace ochabujc vojensk motivace. Vzhledem k tomu, e NATO ji nebylo teba pro zajitn obrany Evropy, jeho dal existenci opravovala skutenost, e se Aliance ujala rozshlch povinnost v rmci evropsk bezpenosti, a e pspv ke stabilit evropskho kontinentu po studen vlce.

Zdlo se, e je ve v podku, a uprosted 90.let NATO, kter, podle mnn mnohch pozorovatel, od konce studen vlky pomalu ztrcelo na vznamu, se opt zaalo vzmhat a stalo se zkladnm pilem evropsk bezpenosti. Je vak teba se zblzka podvat na toto neoekvan oiven. Do podzimu roku 1995 byl vznam novho bezpenostnho posln Aliance pedmtem diskuse, stejn jako jej budoucnost v roli dynamick Aliance v kontrastu k jejmu rozkolu a pasivit v reakci na jugoslavsk vlen konflikt. Teprve intervenc v Bosn a Hercegovin a nasazenm Implementanch sil k udrovn mrovho procesu si Aliance zabezpeila svoje centrln postaven pi dozoru nad euroatlantickou bezpenost. Navc si toto postaven upevnila o ti roky pozdji v Kosovu.

-

Rozhodujcm faktorem bylo, e budoucnost NATO byla zabezpeena tm, e spojenci demonstrovali svoji trvajc vitlnost jako vojensk prostedek v novm strategickm prosted, jednajce v mimodnch situacch mimo stanoven prostor psobnosti, kter nespadaj pod ustanoven lnku 5 Severoatlantick smlouvy. V neptomnosti tto demonstrace by snaha o obnovu NATO v dob politizovn organizace vedla rovnou k vn diskusi o souvisejcch problmech.

Souasnm problmem NATO je, e jeho uitenost, nebo alespo jeho centrln loha, zvl᚝ ve vojenskm kontextu, nen lenskmi stty uznvna. Existuj dv mon vysvtlen. Prvn nen nov. Spojen stty ji nepovauj NATO za vsadn instituci pro zen vojenskch operac, ani pod americkm velenm. Projevilo se to markantn ji bhem operac v Kosovu, kter byly pro americk vojsko velkm zklamnm. Zpsob jakm se Washington vyhbal nabdky pomoci od spojenc bhem afghnsk operace na podzim roku 2001 tuto situaci jen potvrdil.

Druh vysvtlen se pomalu vynouje a je z velk mry dsledkem vysvtlen prvho. Evropan jsou stle mn ochotni vyslat sv tvary do struktur dominovanch USA, do kterch Spojen stty samy tm nenasazuj dn jednotky, jak prokzaly tvary ISAF v Afghnistnu. Evropt spojenci chtj radji poslit vojensk sbor Evropsk unie v roli prvotdnch jednotek pro operace v bval jugoslavsk republice Makedonie*, v Bosn a Hercegovin, a dve nebo pozdji v Kosovu.

Budou-li souasn tendence i nadle pokraovat, NATO se stane przdnm pojmem, jeliko ji nebude odpovdat nov struktue transatlantickho vztahu, kter je vsledkem americk separace od Evropy a evropsk nov politicko-strategick arogance. Takov pedstava je tragick. Aliance je stle potebn, nejen protoe se Amerian a Evropan potebuj navzjem z vojenskho hlediska. Evropan nadle potebuj americkou ochranu, i kdy mn ne dve, ale v kadm ppad americkou podporu pi veden nronch vojenskch operac, jako nyn v ppad Bosny a Hercegoviny v rmci dohody Berln-Plus. Spojen stty potebuj evropsk armdn pslunky pro nasazen v operacch na udrovn mru, do kterch nerady nasazuj sv jednotky, jako v ppad ISAF.

Vyvodit zvr je podle mne jednoduch. NATO v souasn konfiguraci nezstane patrn pro ob strany atraktivn. Existuje dostaten irok prostor a nutnost transformace v nco, co opravdu potebujeme, to znamen nstroj k udrovn a podpoe vojensk vazby mezi Evropskou uni a Spojenmi stty. Jsem si vdom, e to vyaduje radikln odklon od starho mylen Aliance. Ale jsem rovn pesvden, e pokud nebudeme pemlet seriozn o zpsobech, jakmi adaptovat NATO na novou realitu evropsko-americkch vztah, Aliance pomalu zanikne, co nenapraviteln ukod transatlantickmu spoleenstv, v irm slova smyslu. Politizovn NATO nen vchodiskem a zstane jen przdnm sloganem, pokud neodstranme zsadn problmy a pokud z Aliance neudlme opt nejdleitj msto strategick koordinace mezi Amerikou a Evropou. To znamen obnovit pevn evropsko-americk vazby pedevm ve vojensk oblasti.

S ptelskm pozdravem

V Frederik

Mil Frederiku,

-

nae analzy nedvn minulosti a souasn situace se do znan mry shoduj. Oba vme, e se Aliance mus vyrovnat s novou realitou euroamerickch vztah. Tak se shodujeme v tom, e NATO mus i nadle vnmat vojensk spojen mezi Evropou a Spojenmi stty jako zkladn pil svho raison detre . Koneckonc, vojensk svazek bez vojenskch povinnost je sotva udriteln.

Zdnliv nesouhlasme v zvru: zda-li znovupolitizovn je cestou vped. Zejm vte, e to je pouhm heslem, a e to, co potebujeme je strategick koordinace mezi Amerikou a Evropou a prostedek k udrovn a podpoe vojenskch vazeb mezi Evropskou uni a Spojenmi stty.

J osobn nevrm, e se me ist vojensk vazba asem udrovat bez siln politick opory, a e tato politick opora nepijde automaticky sama. Mli bychom si uvdomit, e transatlantick politick soudrnost byla rozhodujc i kdy obas implicitn po dobu cel studen vlky. Zpadoevropt i severoamerit spojenci se dohodli na zastraovn sovtskho bloku, a vichni se tak shodli na tom, e americk zvazky vi Evrop mly stabilizujc uinek daleko silnj ne sovtsk nebezpe. spch projektu evropsk integrace vedouc do Evropsk unie lze vidt prv pod tmto hlem. Vzhledem ke skutenosti, e o nkterch politicky nejsloitjch otzkch se mohlo jednat na jin pd, transatlantick bezpenostn partnerstv mohlo napomhat k zajitn podmnek pro funkn ekonomickou integraci v Evrop. NATO se mohlo soustedit na svoji vojenskou roli, nebo politick soudrnost existovala od zatku, a byla udrovna nepetritou hrozbou pro vechny spojence. Co je implicitn a spolen dohodnut se stv do t mry evidentnm, e to nen teba opakovat. Bez smyslu pro spolen cl by NATO neexistovalo. I kdy za dob studen vlky nastaly neshody ve strategickch otzkch, veobecn politick soudrnost mezi spojenci se udrovala dky vnmn spolen hrozby a spolen povinnosti.

NATO mus vytbit svj politicko-vojensk systm takovm zpsobem, kter spojenci a partnei povauj za vhodn pro plnn kol novho stolet.

Dnes mme za sebou nejen studenou vlku, ale i pechodn obdob po n. V poslednch letech se stalo nad slunce jasnm faktem, e politick soudrnost mezi Evropou a USA se neme povaovat za samozejmou, a pouh nostalgie Alianci dlouho neudr. M-li NATO pet v co doufm a emu vm mus bt adekvtn reakc na dnen a ne na verej - problmy.

Jakkoli pouit vojensk moci zstane vdy, podle slov Karla Von Clausewitze, pokraovnm v politice jinm zpsobem. To je zvltpravda v ppad intervenc v konfliktech, kter nepedstavuj existenn ohroen pro ns samotn, ale kter jsou dlouhodobmi investicemi do stability ve svt. Spolen operace jako souasn v Afghnistnu mus bt zaloeny na politick dohod zvlt v tom, eho chceme doshnout a jak operace zasahuje do irho rmce dn ve svt. V tto oblasti m NATO jet velk rezervy. Krom dohody o nasazovn ozbrojench sil jednotlivmi spojenci vyvinula Aliance systm politickho veden vojensk innosti, a rovn frum, na kterm lze ventilovat rozdln nzory a budovat konsenzus.

V ptch letech by NATO mlo pedvst, e je vce ne pouh koalice dobr vle. Koalice mohou bt atraktivn pro jejich vdce, pinejmenm vak pouze do urit doby. Spojen stty si dnes v Irku uvdomuj, e nemohou spolhat na dlouhodob nasazen ostatnch tvar. Spojeneck tvary pichzej a odchzej podle politickch situac. Pro nov partnery jsou koalice problematick, protoe jim chyb vyrovnan politick rmec, a jedin zpsob jak vyjdit nesouhlas je sthnut svch jednotek. Pro men zem zvlt je mnohonrodn struktura zajmavj pro dlouhodob posln. NATO me pipojit prostednictvm sv politick struktury a svho civilnho generlnho tajemnka a sekretaritu politick rozhodnut a orientace, a poskytnout zpsob jakm budou jednotliv spojeneck kontingenty Aliance politicky spojeny s velkm silm, je podporuje.

To vechno vak nenastane automaticky. NATO mus vytbit svj politicko-vojensk systm takovm zpsobem, kter spojenci a partnei povauj za vhodn pro plnn kol novho stolet. Pouze tak lze spojit dostupn vojensk schopnosti se zvenou zpsobilost budovat politick konzensus.

S ptelskm pozdravem

V Espen

Drah Espene,

souhlasm, e potebn vojensk vazby mezi Evropou a Spojenmi stty, kter mlo opren NATO zajistit, nelze udrovat bez siln politick podpory. Ale pot je otzkou, jak stavn rmec je nejvhodnj k prosazovn podobnho politickho konzensu? Bhem trvn studen vlky bylo NATO bezpochyn nejvhodnj institun frum v dsledku existence jasnho spolenho ohroen. Jinak eeno, politick centrlnost NATO byla obrazem jej pouh vojensk hodnoty.

Politizovn NATO nen vchodiskem a zstane jen nm mlo vce ne przdnm sloganem, pokud neodstranme zsadn problmy.

To ji dnes neplat. I kdy nememe a nesmme pln vylouit monost spolenho boje s externm neptelem pedstavujcm existenn hrozbu, tato situace ji nebude privilegovanm dvodem pro NATO. Jinmi slovy, vlka proti terorismu nen funknm ekvivalentem studen vlky. Neme bt cementem spojujcm leny Aliance pohromad, nebo Amerian a Evropan se ne vdy shoduj na povaze nebezpe, ani na zpsobu jak vyeit urit problm. Neshoduj se toti velmi asto. Prv to je dvod krize, kterou Aliance prochz od roku 2001.

Pipoutm, e vtina spojenc bude i nadle posuzovat operace na udrovn mru typu ISAF v Afghnistnu jako posln NATO v dohledn budoucnosti. Poslen politick dimenze takovch operac dv smysl. Ale pochybuji, e trval posln v rmci udrovn mru NATO, akoliv politizovan, me samo pispt k obnov transatlantickch vztah.

Pro obnovu politickch zklad Aliance bychom mli, podle mne, eit dva mnohem dleitj problmy. Zaprv bychom se mli pokusit o dohodu na podmnkch stanovujcch pouit nsil v jinch situacch ne tch, kter spadaj do oblasti prva na sebeobranu. Nesoulad ohledn oprvnnosti nebo zkonnosti preventivn vojensk akce vedl k rozkolu v Alianci kvli Irku.

Zadruh bychom se mli pokusit doshnout vzjemnho porozumn o zpsobech a prostedcch k ien demokracie a zkonnch norem. Shodujeme se na clech, ale nemme stejnou pedstavu o metod, jak jich doshnout. Vzhledem k tomu, e tato otzka patrn zstane hlavn starost Amerian i Evropan, jak ukazuje dnen situace na Stednm vchod, musme proto bezodkladn najt een, chceme-li skuten obnovit smysl pro spolen cl Aliance, jak sprvn zastvte.

Nedoshneme toho dnmi nazenmi, ani politizovnm star struktury NATO. Jedin cesta vede pes vn, oteven dialog mezi Amerikou a Evropou. Jeliko vvoj soudrn Evropsk unie je dnes skutenost, kterou nelze dle ignorovat, obrozen Aliance pedpokld nejen pizpsoben vojenskho apartu NATO tto nov situaci, ale take vytvoen pmho strategickho spojen mezi obma kontinenty. Pouze smenm innosti transatlantickho svazku se strukturlnmi zmnami ve vztazch mezi Amerikou a Evropou budeme moci obnovit smysl pro spolen cl vedouc k udritelnosti Aliance.

S ptelskm pozdravem

V Frederik

Mil Frederiku,

-

ji od zatku jsem obhajoval fakt, e NATO nem jinou monost ne se pizpsobit rychle se mncmu politickmu evropskmu spektru. V jdru transformace le vynoen Evropsk unie v roli vce koherentnho mezinrodnho aktra. Evropsk unie je nepopratelnou civiln moc, dnes se me chlubit i uritmi vojenskmi schopnostmi a schopnostmi v rmci zen krizovch situac. Evropsk bezpenostn strategie (European Security Strategy) poskytuje evropskou odpov na americkou Nrodn nebezpenostn strategii (National Security Strategy) . Oba akti Evropsk unie a USA budou zkladnmi pili toho, emu jet stle kme Zpad.

Optn politizace NATO je nco vce ne strategick debata o novch hrozbch.

-

Podle mho nzoru NATO zabezpeuje politicko-vojensk rmec tohoto reformovanho transatlantickho partnerstv, co rovn zajist alternativu pro koalice dobr vle ad hoc . Sousted-li se NATO pouze na sv vojensk struktury, rychle upadne na rove bezvznamn organizace. Pro m, optn politizace NATO je nco vce ne strategick debata o novch hrozbch, nebo o vznamu Aliance v operacch na vynucovn i udrovn mru. Pl bych si, aby lensk stty vzaly na vdom tento charakter Aliance s mnohem vnjm pstupem ne v nedvn minulosti.

S ptelskm pozdravem

V Espen

Mil Espene,

nejsme tak daleko vzdlen od sebe, a to mi dv nadji do budoucna Aliance. Koneckonc, nae zem maj tradin odlin pohledy na tuto otzku. Jak jist vte, Francouzi, a generl de Gaulle na ele, rozliovali mezi samotnou Alianc jej existence nikdy nebyla ve francouzsk politice zpochybovna a organizan strukturou NATO kterou Francouzi chtli zlepit. Bhem studen vlky ostatn spojenci nechpali tento rozdl, nato aby jej pijali. Zd se mi, e tomu ji tak nen, a e i ten rozdl dv vt smysl dnes.

Zrove je teba restrukturalizovat Alianci v rmci transformace NATO na zsadn bilaterln euroamerickou organizaci.

V souasn dob je teba budovat pevn a udriteln transatlantick vztahy, ji jen z tohoto dvodu, e dobr vztahy se u nedaj povaovat za samozejm. Zrove je teba restrukturalizovat Alianci v rmci transformace NATO na zsadn bilaterln euroamerickou organizaci. To je cesta, jak zabezpeit vojensk vznam NATO, a tm i trvajc politicko-strategickou vazbu mezi Evropou a Spojenmi stty v rmci transatlantick Aliance.

S ptelskm pozdravem

V Frederik

*Turecko uznv Republiku Makedonie pod jejm stavnm nzvem.