Go to Nato homepage
Go to Nato Review homepage
      Aktuální vydání: Podzim 2005 Minulá vydání   |  Jazyk
Prejdete na domovskou stránku NATO
 Obsah
 Předmluva
 Resumé
 Debata
 Interview
 Pohled do
 minulosti
 Naše kronika
 Analýza
 Statistika
 Přispěvatelé
 Bibliografie
 Odkazy
 Příští vydání
Prejdete na domovskou stránku NATO Review Kontakt na editora / Predplatné Verze pro vytištení

Poslat clánek príteli
Interview
Gijs de Vries - koordinátor boje proti terorismu EU
 

(© Evropská rada )

 


V březnu 2004 se Gijs de Vries stal prvním koordinátorem boje proti terorismu Evropské unie. V této funkci je podřízen vysokému představiteli Evropské unie Javieru Solanovi a jeho úkolem je řídit, organizovat a koordinovat boj Evropské unie proti terorismu. Dnes 49letý bývalý nizozemský politik, Gijs De Vries, zastával v letech 1998 až 2002 funkci náměstka ministra vnitra ve své zemi. Poté reprezentoval Nizozemsko na přípravných jednáních v rámci přípravy ústavy Evropské unie, předtím hrál významnou roli při zakládání Mezinárodního trestního soudu (ICC). V letech 1984 až 1998 působil jako poslanec Evropského parlamentu, kde byl předsedou skupiny evropských liberálních demokratických stran.





Co rozumíte pod slovem terorismus ?

Stále nám chybí všeobecná definice terorismu. Naštěstí se ubíráme směrem k jednotné globální dohodě proti terorismu, včetně definice. Nicméně se stále nacházíme v těžko řešitelné situaci z důvodu dávného rozporu mezi těmi, kteří si přejí proti terorismu bojovat, a těmi, kteří se domnívají, že podle nich "odbojoví bojovníci" by neměli být zahrnuti do této definice. Rostoucí měrou se členské země domnívají, že podobná definice je neobhajitelná, neboť bezohledné útoky na civilisty jsou nezákonné jak v době války, tak v době míru.

Nepřítomnost přesné definice ovšem neznamená, že nemáme zákonné prostředky pro boj s terorismem. Máme celkem 12 – a nyní s nedávným schválením Dohody o jaderném terorismu – dokonce 13 globálních dohod týkající se terorismu. Všechny jsou závazné. Bohužel, do této doby pouze jedna třetina všech států světa ratifikovala všech 12 dohod. Proto Evropská unie prosazuje univerzální ratifikaci těchto 12 dohod, včetně důležitých dohod jako například Dohoda proti teroristickému bombardování a Dohoda proti financování terorismu. Uvnitř samotné Evropské unie máme k dispozici několik zákonných nástrojů, které definují terorismus v poměru k vnitřnímu provozu Evropské unie.

Jakým teroristickým hrozbám čelí Evropská unie? Můžeme očekávat opakování případů z března roku 2004 v Madridu a července tohoto roku v Londýně?

Evropa má dlouhé a tragické dějiny terorismu, povětšinou však domácího, tedy evropského. Irská republikánská armáda (Irish Republican Army - IRA), Svobodná vlast Baskická (Euskadi Ta Askatasuna - ETA), Odbojová rudá armáda (Red Army Faction - RAF) a Rudá brigáda (Brigata rossa - BR) - to je pouze několik organizací, které mají na svědomí v minulých desetiletích přes 4 000 životů – klasický terorismus je nám tedy dobře známý. Ale bezohledný, nábožensky motivovaný terorismus přicházející z jiných kontinentů je něco úplně nového. V posledních letech jsme upevnili naši ochranu proti terorismu jak vnitrostátně, tak v rámci Evropské unie. Stále však zůstáváme zranitelní. Neexistuje stoprocentní ochrana proti terorismu. Teroristé mají vždy výhodu momentu překvapení. Musíme si proto uvědomit skutečnost, že zranitelnost je součástí reality. Rovněž se domnívám, že bychom se měli ujistit faktem, že se teroristům nepodařilo splnit nejdůležitější cíl Al-Káidy, a sice vyprovokovat revoluce a povstání proti muslimským režimům v zemích jako Pákistán, Saudská Arábie, Indonésie a jinde. Teroristé také nedosáhli podnícení masového konfliktu mezi muslimy a nemuslimy v Evropě. Měli bychom čerpat sílu ze skutečnosti, že svoboda a demokracie jsou nakonec silnější než strach a tyranie.

Z jakých prvků se skládají základy protiteroristické strategie Evropské unie?

Máme tři elementy. V prvním vedou boj proti terorismu národní orgány, to znamená, že národní vlády mají plnou kontrolu vlastních policejních sil, bezpečnostních a zpravodajských služeb a soudních instancí. Druhý element: v rámci dosažení účinnosti spolupracují národní orgány v zahraničí. Máme k dispozici nejen rozsáhlý program praktické spolupráce na evropské úrovni, ale i legislativní prostředky k usnadnění spolupráce. Příkladem jsou Europol pro spolupráci policejních sil; Eurojust, který organizuje spolupráci vyšetřovacích soudců a prokurátorů; Situační středisko, kde zpravodajské a bezpečnostní služby společně analyzují nebezpečí terorismu uvnitř i mimo Evropské unie; nedávno otevřený Evropský pohraniční úřad (Frontex) ve Varšavě, jehož úkolem je organizace spolupráce pohraničních orgánů v Evropě a sdílení a výměna zkušeností. Na těchto základech jsme přijali dlouhodobý legislativní program, jehož součástí je například boj proti financování terorismu a ztížení přechodů teroristů přes státní hranice.

Třetím elementem je posílení spolupráce mezi Evropskou unií a našimi partnery v celém světě. Těmi jsou mezinárodní organizace, mezi kterými je první a nejdůležitější Organizace spojených národů, dále Mezinárodní agentura pro jadernou energii (IAEA) ve Vídni a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Haagu. Velmi těsně spolupracujeme rovněž se Spojenými státy, Kanadou, Norskem a Švýcarskem, stejně tak se zeměmi s hranicemi nejbližšími Evropské unii na východě a jihu za účelem poskytnutí pomoci proti terorismu zemím jako Maroko, Jordánsko a další. Čím lépe se tyto země chrání, tím lépe pro naši bezpečnost.

V důsledku teroristických útoků z 11.09.2001 vypracovala Evropská unie Akční plán proti terorismu. Tento plán je aktualizován každých šest měsíců. Jakým způsobem tento plán zlepšil naší schopnost čelit hrozbám terorismu?

Od ledna tohoto roku, evropské bezpečnostní a zpravodajské služby společně analyzují hrozby terorismu. Předtím to byly pouze zpravodajské služby, které prováděly rozbory nebezpečí pocházejících ze států mimo Evropské unie určené pouze pro příslušná ministerstva zahraničních věcí. Dnes se připojily odborné expertízy vypracované našimi bezpečnostními službami podávající ucelený obraz o interních i externích hrozbách; tyto jsou předkládány rovněž ministerstvům spravedlnosti a vnitra. Tyto expertízy zahrnují různé aspekty hrozeb, zvláště otázky financování terorismu. Existuje však mnoho dalších expertíz, které jsou předmětem pravidelných přehodnocení.

Do jaké míry je Evropská unie schopna čelit následkům útoku za použití zbraní hromadného ničení ?

Potřebu zdokonalení obrany proti těmto zbraním jsme identifikovali jako jednu z prioritních oblastí. Několik členských států má velké zkušenosti v civilní i ve vojenské sféře. Ostatním členským státům dostatečné zkušenosti chybí. Je rovněž velmi důležité spolupracovat s našimi partnery po celém světě. Evropská unie například rozvíjí spolupráci s Ruskem v rámci pomoci s nadbytečnými zásobami chemických a jaderných bojových látek. Zvýšili jsme naší finanční podporu OPCW a IAEA. Jak je všeobecně známo, Evropská unie prostřednictvím svých tří členských států pod vedením Javiera Solany bezúnavně přesvědčuje iránský parlament o absolutní nutnosti zastavit jaderné programy. V oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných teroristických útoků jsme uskutečnili přehodnocení schopností Evropské unie a členské státy nyní zvažují způsoby zdokonalení na úseku technických schopností a mezinárodní spolupráce.

Co se v současné době dělá a co by se mělo dělat v budoucnosti k zamezení radikalizace evropských muslimů a jejich náboru islámskými fundamentalisty?

Ještě jsme nedokončili naší úvahu k této mimořádně důležité otázce, ale je to jedna z priorit stanovená příslušnými ministry k závěrečnému projednání ještě před koncem tohoto roku.

Před koncem tohoto roku by Evropská unie měla disponovat strategickou koncepcí zabývající se externí i interní dimenzí zmíněné radikalizace a náboru, které probíhají za našimi hranicemi. Neexistuje žádná samočinná propojenost mezi, jak se říká, chudobou a terorismem. Z milionů chudých ve světě se teroristy stane pouze několik osob. Za situací vojenských konfliktů, občanských nepokojů, nezákonnosti, neuspokojivého vládnutí či porušování lidských práv je pro teroristy samozřejmě podstatně snazší se ukrývat, podrobit výcviku a připravovat útoky, a tedy je i mnohem obtížnější pro policejní orgány je odhalit.

Jednou z alternativ strategické koncepce, která zajisté přetrvá, je pomoc těmto zemím, které se nacházejí v podobné situaci. Musíme se pokusit vymýtit terorismus v jeho zárodku. Bude zajisté velmi obtížné zastavit všechny potenciální teroristické útoky. V prvé řadě je třeba si ujasnit, že násilní radikálové nereprezentují převážnou většinu muslimů ve světě. To rovněž znamená, že debata v muslimských komunitách má rozhodující význam – jak uvnitř, tak mimo Evropské unie. Povzbudila mne například skutečnost, že vydáním fatwy se Islámský výbor Španělska nedávno postavil všeobecně proti terorismu a hlavně proti Al-Káidě a Bin Ladenovi. Je důležité, abychom těsně spolupracovali s místními umírněnými muslimskými skupinami, a to v národním i mezinárodním měřítku. To se zcela určitě stane jedním z elementů strategické koncepce.

Evropský zatýkací rozkaz byl zaveden v roce 2004. Jak je účinný v boji proti terorismu?

Celkem vzato, evropský zatýkací rozkaz byl velmi užitečným nástrojem; existují však jiné podpůrné procedury při uplatňování zákona, které mají stejný význam. Byly vystaveny stovky evropských zatýkacích rozkazů od okamžiku, kdy byl tento zákonný prostředek ratifikován členskými státy. Tento nový zatykač se rovněž vztahuje na vydání podezřelých teroristů. Například v červenci v Marseille byl zadržen podezřelý muž, původem Alžířan, v rámci společné akce Francie a Itálie, na žádost Itálie. Výhodou zákonného prostředku je rychlost. Vydání osoby do jiného státu trvalo dříve až jeden rok, nyní se doba zkrátila na dva měsíce.

Jakým způsobem se sdílejí informace mezi členskými státy Evropské unie? Jste spokojen se současnou situací v této oblasti?

Ve zpravodajské práci, jak všichni víme, existují limity pro informace, které se mohou předávat. Utajování je nutné ne pouze pro zabezpečování účinnosti práce úřadů, ale také k ochraně života a soukromí jednotlivců, kteří jsou předmětem většiny informací. Pokud informace skončí ve špatných rukách, životy těchto lidí jsou velmi často v nebezpečí.

Existuje totiž silná a intenzivní spolupráce jak mezi členskými státy Evropské unie, tak s partnery jako Spojené státy. My všichni si uvědomujeme, že pokud bojujeme s fenoménem mezinárodního rozsahu je sdílení informací na mezinárodní úrovni nepostradatelné. Identifikovali jsme nicméně několik oblastí, kde by podobná výměna informací mohla být ještě urychlena. Politicky citlivou otázkou je umožnění rozsahu informace pro policejní složky a jejich přístup do databáze, kterou připravujeme na evropské úrovni, včetně nového vízového informačního systému v rámci boje proti terorismu. Tyto otázky jsou obtížné, protože dostávají do popředí problémy související s ochranou dat. Pokud si vyměňujete informace na mezinárodní úrovni, musíte současně posílit jejich ochranu. Toto jsou dvě strany jedné mince a členské státy jsou povinny udržováním vysoké úrovně ochrany dat.


Jak se sdílí informace mezi členskými státy Evropské unie a jste spokojen se současnou situací?

Celkově je spolupráce dobrá, navzdory tomu jsme však odhalili některé oblasti, kde by mohla být ještě lepší. Vítáme zvýšení úrovně spolupráce mezi úřady USA a Europolu. Rádi bychom konstatovali stejný vývoj ve spolupráci s Eurojustem. Byly již učiněny první kroky, ale je třeba se více angažovat. Musíme se také společně zamyslet nad závažnou otázkou podmínek, za kterých mohout být zprávy zpravodajské služby použity v soudním řízení. Například nedávno široce publikovaný případ rozhodnutí soudu v Hamburku ve věci Moumira al Motassadeqa, ve kterém německý soudce prohlásil, že nemohl prokázat podezřelému vinu z účasti na útocích 11.září 2001, neboť mu příslušné úřady USA odepřely přístup k materiálům, které považoval za důležité. Zde se nejedná pouze o problém mezi EU a USA; stejný problém totiž existuje i mezi členskými státy Evropské unie.

Jaká opatření učinila Evropská unie pro zabránění financování terorismu? Byla tato opatření úspěšná?

Jako politické opatření se členské státy Evropské unie rozhodly příjmout doporučení Skupiny pro finanční akce (FATF) působící v Paříži, a tato přenést do zákonně závazných dokumentů Evropské unie a tímto udělit dobrovolným doporučením FATF zákonnou závaznost. Posledním opatřením je Třetí směrnice týkající se praní špinavých peněz, která byla schválena Evropským parlamentem a Evropskou radou. Jiným opatřením je nedávná regulace převodů hotovostních položek. Úřady státní správy, banky a další finanční instituce zpřísnily kontrolu mezinárodních finančních operací. Teroristé nyní používají více neformální mechanismy převodu peněz; prostě je přenášejí přes hranice v zavazadlech. Tato skutečnost dala zrod novému předpisu. Veškeré hodnoty překračující limit EUR 10 000,00 musí být na hraničních přechodech předloženy ke kontrole. Zanedbání této povinnosti podléhá zadržení těchto hodnot. Předpis rovněž ukládá povinnost pohraničním orgánům zdokonalit kontrolní postupy.

Zintenzivněli jsme také naši spolupráci se zeměmi třetího světa a zorganizovali jsme důležité zasedání s představiteli států Rady pro spolupráci v Perském zálivu, abychom je přesvědčili o nutnosti ratifikace a implementace dohody týkající se zákazu financování terorismu v rámci OSN. Těsně spolupracujeme s USA, já osobně v těchto záležitostech s Ministerstvem financí a Ministerstvem zahraničních věcí a dalšími orgány. Návrh EK týkající se zlepšení transparentnosti finančního hospodaření charitativních organizací bude oznámen v několika příštích měsících. V minulosti jsme totiž byli svědky toho, že islámské nevládní organizace byly zneužívány pro účely financování terorismu. Chtěl bych zdůraznit, že peníze bona fide mohou těmito a dalšími nevládními organizacemi cirkulovat všemi směry, ale nesmí se dostat do rukou nepravých osob. Transparentnost je zásadním principem a my budeme zvažovat další kroky ke zlepšení v rámci Evropské unie.


Co byste chtěl jako koordinátor boje proti terorismu EU dosáhnout a jak by měla být vaše práce hodnocena?

Mým hlavním cílem je stát se nikoliv absolutně nutným úředníkem. Tento cíl vyžaduje intenzivnější spolupráci v Evropské unii. Model Evropské unie je vzhůru nohama. Hlavní role v boji proti terorismu je na národních orgánech. Čím více tyto orgány zlepšují vnitřní koordinaci na národních úrovních, zvláště mezi policejními složkami, zpravodajskými službami, správními orgány, pohraničními úřady a soudními institucemi, čím více zdokonalují jejich vnitřní koordinaci, tím snadnější se stane koordinace mezinárodní. Každý členský stát se může svobodně a zákonně rozhodnout o svých vlastních domácích strukturách a není pod kontrolou Javiera Solany, mým nebo Evropské rady.

Koncem roku bude celý Akční plán, přijatý Evropskou unií v červnu 2004, víceméně zavedený. Doufám, že pod britským předsednictvím budu moci rovněž koncem roku navrhnout příslušným ministrům přepracovaný Akční plán střednědobý, který se bude týkat roku 2006 a dalších. Doufám a také očekávám, že členské státy se rozhodnou zachovat celistvost programu, a že bude stejně ambiciózní jako program předcházející. Několik oblastí jsme již stanovili pro příští rok jako prioritní. Jednou z nich je ochrana důležitých evropských infrastruktur, většinou ekonomických, jako jsou doprava, telekomunikace, energetika, potraviny, voda, a rovněž infrastruktur zdravotnických. Existuje celá řada sektorů, které by mohly být vážně narušeny dobře mířenými teroristickými útoky, zvláště pokud by byly provedeny v několika členských státech současně.

Máme před sebou velké množství práce, a já věřím, že členské státy chtějí v ní pokračovat. Jedná se o oblast, kde jednota je pravidlem. Bohužel nemáme k dispozici novou smlouvu o ústavě, která by zjednodušila obdržení nutné většiny v Evropské radě. Nová smlouva o ústavě by také posílila demokratické řízení národních orgánů, soudních instancí a ochranu veřejných svobod. Nyní jsme nuceni všechny postupy provádět na základě současné smlouvy o soustavě. Je to možné, jak historie nám ukazuje, ale obtížné. Věřím, že členské státy půjdou stejným směrem a budou spolupracovat s ostatními úřady od Organizace spojených národů až po NATO. Navzdory všemu zůstávám optimistou. V Evropě i v celém světě lze totiž konstatovat, že svoboda je daleko více přitažlivější než radikální fundamentalismus.

...top...

(audio file)