Go to Nato homepage
Go to Nato Review homepage
      Aktuální vydání: Podzim 2004 Minulá vydání   |  Jazyk
Prejdete na domovskou stránku NATO
 Obsah
 Předmluva
 Resumé
 Interview
 Knižní přehled
 Analýza
 Dojmy z
 minulosti
 Z vojenského
 bloku
 Mapy
 Přispěvatelé
 Odkazy
 Příští vydání
Prejdete na domovskou stránku NATO Review Kontakt na editora / Predplatné Verze pro vytištení

Poslat clánek príteli

Upevňování vztahů se Středomořím a širším Blízkým východem


Úspěšná jednání: Velvyslanec Minuto Rizzo (vlevo)
rozpracoval návrhy v rámci zdokonaleného
Středomořského dialogu a nové Istanbulské iniciativy
pro spolupráci na základě rozhovorů s představiteli
zainteresovaných států. Zde například při jednání s
králem Bahrajnu (vpravo) (© Nicola de Santis)

Nicola de Santis popisuje, jakým způsobem NATO utužuje své vztahy se státy Středomoří a regionu širšího Blízkého východu.

Deset let po navázání dialogu o bezpečnostních otázkách se státy v oblasti Středomoří pod oficiálním názvem Středomořský dialog, Aliance vyzvala v Istanbulu jeho účastnické státy k vytvoření ambicióznějšího a rozšířenějšího rámce spolupráce, a tedy povýšení jeho statutu na úroveň skutečného partnerství. Nejvyšší představitelé NATO současně vyhlásili Istanbulskou iniciativu pro spolupráci (Istanbul Cooperation Initiative - ICI), oddělený, ale komplementární program k prosazování praktické spolupráce se zeměmi širšího Blízkého východu, především se členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (Gulf Cooperation Council - GCC).

Konsolidovaný Středomořský dialog a Istanbulská iniciativa pro spolupráci jsou dnes základem snah Aliance navázat partnerské vztahy se Středomořím a širším Blízkým východem, a jako takové představují významný nástroj pro spolupráci s arabským světem.

Programy Středomořského dialogu a Istanbulské iniciativy pro spolupráci, schválené nejvyššími představiteli členských zemí Aliance na summitu v Istanbulu, byly připraveny během řady schůzek mezi náměstkem generálního tajemníka NATO, velvyslancem Alessandrem Minuto Rizzem, a zástupci Středomořského dialogu a GCC. Představují však pouhý prolog dlouhodobého procesu, jehož úspěch bude vyžadovat aktivní přístup států Středomoří a Blízkého východu v duchu spolumajitelství těchto programů. Zainteresované země těchto oblastí se proto mohou rozhodnout pro spolupráci s NATO, a zvolit si její intenzitu a rozsah. Aliance si nepřeje diktovat, ale vzít v úvahu jejich rozdílnost a specifitu při realizaci programů spolupráce.

Modernizace Středomořského dialogu

Středomořský dialog byl zahájen s cílem přispět k regionální bezpečnosti a stabilitě, dosáhnout lepšího vzájemného porozumění mezi NATO a jeho středomořskými partnery, rozptýlit nesprávné vnímání Aliance v členských zemích Dialogu, a prosazovat přátelské a kvalitní vztahy v regionu. Program doplňují další iniciativy mezinárodního společenství v této oblasti, jakými jsou Barcelonský proces Evropské unie či Středomořská iniciativa Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

Zatímco jeho cíle zůstávají stejné, v průběhu uplynulých deseti let se Středomořský dialog geograficky rozšířil a prohloubil. Počet účastnických států vzrostl z původních pěti členů - Egypta, Izraele, Mauritánie, Maroka a Tuniska - , které ministři zahraničních věcí členských států NATO vyzvali ke vstupu do programu na svém zasedání v prosinci 1994 v Bruselu, na sedm připojením Jordánska v roce 1997 a Alžírska v roce 2000. Možnosti praktické spolupráce jsou obsaženy v ročním Pracovním plánu, který zahrnuje širokou paletu aktivit, od veřejné informovanosti přes civilní nouzové plánování, vědu a životní prostředí, řízení krizových situací, obrannou politiku a strategii, nezákonný obchod s ručními palnými a lehkými zbraněmi, celosvětové akce proti nášlapným minám a šíření zbraní hromadného ničení až po programy vojenské spolupráce.

V Istanbulu přišli nejvyšší představitelé Aliance s nabídkou pozvednout Středomořský dialog na úroveň skutečného partnerství s následujícími cíli: posílení existujícího politického dialogu, dosažení interoperability, vypracování obranné reformy a posílení boje proti terorismu.

Těchto záměrů lze dosáhnout posílením spolupráce v řadě prioritních oblastí, které jsou uvedeny v dokumentu nazvaném Ambicióznější a širší rámec pro Středomořský dialog. Patří mezi ně objasňování transformace NATO a jeho partnerského úsilí prostřednictvím společných iniciativ v oblasti veřejné diplomacie, podpory demokratické kontroly ozbrojených sil a prosazování transparentnosti v rámci národních obranných plánování a rozpočtů, boj proti terorismu prostřednictvím efektivní výměny zpravodajských informací a námořní spolupráce, pomoc při aktivitách Aliance v oblasti potírání hrozeb představovaných zbraněmi hromadného ničení a prostředky jejich přepravy, posílení spolupráce při ochraně hranic hlavně v oblastech, kde může NATO poskytnout přidanou hodnotu, posílení spolupráce v oblasti civilního nouzového plánování, prohloubení spolupráce mezi ozbrojenými silami prostřednictvím účasti na vybraných vojenských cvičeních a souvisejících školících a výcvikových programech, čímž se rovněž zlepší schopnost středomořských partnerů přispívat do Aliancí vedených operací.

V rámci Aliancí vedených mírových operací působí v současnosti jednotky jedné ze zemí Středomořského dialogu, Maroka, a to jak ve Stabilizačních silách v Bosně a Hercegovině, tak v Kosovských mírových silách v Kosovu, a dvě další země, Egypt a Jordánsko, v minulosti přispěly svými jednotkami do alianční operace v Bosně a Hercegovině. Země Středomořského dialogu by rovněž mohly mít zájem o zapojení do operace Aktivní úsilí, námořní operace Aliance, která má za cíl sledování, odstrašování a předcházení možným teroristickým aktivitám ve Středomoří.

Politická dimenze Středomořského dialogu může být posílena častějšími konzultacemi na pracovní i velvyslanecké úrovni, a to jak v multilaterálních (NATO + 7), tak bilaterálních (NATO + 1) formátech. Další možností je svolávání ad-hoc schůzek na ministerské úrovni či případně na úrovni hlav států a vlád. První podobné setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí Aliance a Středomořského dialogu se uskuteční v prosinci při příležitosti desátého výročí vzniku Středomořského dialogu.

Praktická dimenze může být posílena využitím řady mechanismů, původně vytvořených v rámci programu Partnerství pro mír, které by doplnily existující nástroje spolupráce, jakým je například Pracovní program Středomořského dialogu. Tyto mechanismy zahrnují například možnost podpory prostřednictvím Svěřeneckých fondů NATO (NATO Trust Funds). Dále, akční plány obsahující širokou paletu oblastí zájmu a tvořící základ praktické specifické spolupráce; individuální kooperační programy umožňující samočinnou diferenciaci; využití existujících aktivit a nástrojů programu Partnerství pro mír (PfP) ke zlepšení schopností ozbrojených sil členských zemí Aliance a Středomořského dialogu operovat společně v budoucích misích pod velením NATO; rozšíření účasti ve vhodných cvičeních PfP a posílení spolupráce ve vědě a při ochraně životního prostředí.

Istanbulská iniciativa pro spolupráci (ICI)

Istanbulská iniciativa pro spolupráci se snaží zvýšit úroveň bezpečnosti a regionální stability prostřednictvím nového transatlantického svazku se státy širšího Blízkého východu. Iniciativa je sice vzájemně se doplňující s mezinárodními iniciativami například Evropské unie, Skupiny G8 či Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ale odlišného charakteru. Jedním ze způsobů dosažení cílů této Iniciativy je navázání praktické bilaterální spolupráce se zainteresovanými zeměmi regionu na těch úsecích činnosti, ve kterých může Aliance nabídnout své zkušenosti.

Aliance proto identifikovala řadu úseků praktické spolupráce, které jsou vyjmenovány v Dokumentu o politické koncepci ICI, jenž byl zveřejněn v závěru summitu. Patří mezi ně přizpůsobená poradenství v oblasti obranných reforem, vypracování obranných rozpočtů, obranné plánování a civilně-vojenské vztahy; spolupráce ozbrojených sil prostřednictvím účasti ve vybraných vojenských cvičeních, a související vzdělávací a výcvikové aktivity zdokonalující schopnosti ozbrojených sil účastnických států podílet se na operacích vedených NATO v souladu s Chartou OSN. Dále k nim patří boj proti terorismu, včetně výměny informací a námořní spolupráce, přispívání k akcím Aliance při odstraňování hrozeb zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, prosazování spolupráce v oblasti kontroly hranic, a to zvláště v místech, kde Aliance je, zvláště v oblasti terorismu, schopna pomoci, nezákonný obchod s ručními palnými a lehkými zbraněmi, a zlepšení spolupráce v civilním nouzovém plánování.

Zainteresovaným státům bude tedy umožněno požívat statutů pozorovatelů a/nebo se přímo zúčastnit vybraných vojenských cvičení NATO/PfP, či dokonce přispívat svými kontingenty do Aliancí vedených sborů mírových misí. Jedna ze zemí GCC, Spojené arabské emiráty, již dokonce poskytla výrazný příspěvek do operace NATO v Kosovu. Tyto země se budou moci nadále podílet na operaci Aktivní úsilí. Rovněž jim bude umožněno využívat aliančních programů a přípravných středisek, které vznikly v rámci programu Partnerství pro mír, včetně kurzů civilního nouzového plánování.

V první fázi se Aliance zaměřuje na šest států, sdružených v GCC - Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Istanbulská iniciativa pro spolupráci je nicméně otevřena všem zainteresovaným zemím v oblasti širšího Blízkého východu, které sdílejí její cíle a smysl, zvláště boj proti terorismu a proti šíření zbraní hromadného ničení. Pro dosažení úspěchu vyžaduje Iniciativa plné zapojení všech těchto zemí.

Istanbulská iniciativa pro spolupráci a Středomořský dialog jsou oddělené, nicméně vzájemně se doplňující programy, sloužící stejnému záměru, kterým je vybudování silných kooperativních vazeb se státy Středomoří a regionu širšího Blízkého východu. K účasti na obou programech mohou být přizvány další státy.

Konsolidovaný Středomořský dialog a Istanbulská iniciativa pro spolupráci jsou dnes základem snah Aliance navázat partnerské vztahy se Středomořím a širším Blízkým východem.

V politických a akademických kruzích a v médiích je stále více diskutována otázka NATO a izraelsko-palestinský konflikt. Jeho řešení však dnes není na programu Aliance. Neboli, že členské státy Aliance daly v Dokumentu o politické koncepci ICI jasně najevo skutečnost, že „Pokrok směrem k trvalému a komplexnímu urovnání izraelsko-palestinského konfliktu by měl zůstat prioritou zemí regionu i celého mezinárodního společenství, a předpokladem pro dosažení cílů této iniciativy v oblasti stability a bezpečnosti.“

Co se týká možné účasti Palestinské autonomní správy, ať již ve Středomořském dialogu či Istanbulské iniciativě pro spolupráci, o vstupu každé zainteresované země, včetně palestinské samosprávy, bude případ od případu rozhodovat Severoatlantická rada na základě hodnocení dané země.

Budování mostů prostřednictvím veřejné diplomacie

V průběhu konzultací velvyslance Minuto Rizza v regionu se jasně prokázalo, že úspěch záměrů Středomořského dialogu i Istanbulské iniciativy pro spolupráci není možný bez lepšího chápání NATO a jeho programů pro Středomoří a Blízký východ. Spojenci i partneři se shodli, že nejlepším způsobem k dosažení porozumnění bude společné úsilí v oblasti veřejné diplomacie. Podobná kampaň by se měla zaměřit na lepší pochopení transformace Aliance a jejích současných aktivit a záměrů, zejména mají-li určitý vztah k zemím Středomořského dialogu a ICI, na zvýšení vědomostí o kladných stránkách partnerství s NATO, a na dosažení nejen lepšího vzájemného chápání, ale i rozptýlení chybného vnímání NATO panujícího mezi veřejností v zemích Středomořského dialogu a ICI.

I když je zřejmé, že aktivity Aliance zaměřené na konkrétní spolupráci budou mít na vnímání NATO v zemích Středomořského dialogu a ICI samozřejmě nepoměrně větší pozitivní dopad, než jakkoli dobře propracovaná informační kampaň, Aliance má k dispozici mimořádně úspěšnou historii. Je nejúspěšnější a nejsilnější aliancí v dějinách, která v průběhu studené války udržela v Evropě mír. Od té doby se přeměnila, aby byla schopna čelit hrozbám dnešního rychle se měnícího bezpečnostního prostředí. Během tohoto procesu vybudovala nové funkční partnerské vztahy, které přinášejí konkrétní praktické výhody, jak jejím členským zemím, tak partnerům. Navíc svým zapojením v mírových operacích – od Balkánu po Afghánistán – pomohla spolu s ostatními mezinárodními aktéry zajistit bezpečné prostředí, které umožnilo politickou, společenskou a ekonomickou obnovu v zemích, které prošly konfliktem, což mělo přímý pozitivní dopad rovněž na muslimské komunity v těchto regionech.

Místo konání posledního summitu Aliance – Istanbul – který dal jméno Istanbulské iniciativě pro spolupráci, se v mnoha ohledech stal symbolem proměn, jimiž Aliance prošla. Město na křižovatce civilizací, kultur a náboženství je nejen symbolickým mostem mezi Evropou a Asií. Bezpečnostním hrozbám, kterým jsme dnes všichni vystaveni, můžeme úspěšně čelit budováním politických mostů a společnou prací na odstranění vzájemných neshod.

V průběhu konzultací velvyslance Minuto Rizza v tomto regionu se jasně prokázalo, že úspěch záměrů Středomořského dialogu i Istanbulské iniciativy pro spolupráci není možný bez lepšího chápání NATO a jeho programů pro Středomoří a Blízký východ. Spojenci i partneři se shodli, že nejlepším způsobem pro dosažení porozumění bude společné úsilí v oblasti veřejné diplomacie. Podobná kampaň by se měla zaměřit na lepší chápání transformace Aliance a jejích současných aktivit a záměrů, zejména mají-li určitý vztah k zemím Středomořského dialogu a ICI, na zvýšení vědomostí o kladných stránkách partnerství s NATO, a na dosažení nejen lepšího vzájemného chápání, ale i rozptýlení chybného vnímání NATO panujícího mezi veřejností v zemích Středomořského dialogu a ICI.

Skutečnost, že hlavní oblasti kooperace budou mít na vnímání NATO v zemích Středomořského dialogu a ICI nevyhnutelně větší vliv než ta nejúčinnější informační kampaň nezmění nic na extrémně pozitivní pověsti Aliance. Aliance je nejúspěšnější a nejsilnější aliancí v dějinách. Udržela v Evropě mír v průběhu studené války, a od jejího konce se přeměnila takovým způsobem, aby byla schopna čelit hrozbám dnešního rychle se měnícího bezpečnostního prostředí. Během tohoto procesu vybudovala nové funkční partnerské vztahy, které přinášejí konkrétní praktické výhody, a to jak členským, tak partnerským zemím. Navíc svým zapojením v mírových operacích – od Balkánu po Afghánistán – pomohla, spolu s ostatními mezinárodními orgány, zajistit bezpečné prostředí umožňující politickou, společenskou a ekonomickou obnovu v postkonfliktních zemích, což mělo přímý pozitivní dopad rovněž na muslimské komunity v těchto regionech.

Stejné úsilí je třeba vyvíjet v současné době s vědomím, že budování vztahů se zeměmi Středomoří a Blízkého východu si zasluhuje stejný stupeň pozornosti ze strany Aliance, jaký si zasluhovalo překonání následků konce rozdělení Evropy na Východ a Západ na počátku devadesátých let. Podstatně zvýšené úsilí Aliance a jejích partnerských zemí na poli veřejné diplomacie ve vztahu k tomuto regionu bude prvním a rozhodným krokem na této cestě.

Nicola de Santis je koordinátorem Středomořského dialogu a států ICI v Divizi NATO pro veřejnou diplomacii.

...top...